Next Level Coaching ti dává: výsledky | transformace | změnu | zlepšení komunikace | nové dovednosti
"Lavička zamyšlení" je název krátkých čtení které vzníklo z touhy, abychom se záměrně zastavili na chvili, posadili a naslouchali Bohu. V tomto rychlém světě se potřebujeme pravidleně zastavit a "sednout na lavičku" a na chvíli se ztišit. Potřebujeme se naladit na Boží hlas, přemýšlet, číst a modlit se - proto tento název.
Tato zamyšlení smějí být použity jen s uvedením jména autora (Nick Lica) a zdroje (www.nicklica.com).
Pokání není odčinění našich zlých skutků. Žádnými činy nemůžeme odčinit hříchy nebo napravit zlé myšlení. Ani ten nejušlechtilejší skutek nemůže odstranit naše přestoupení. Pokání není vnější skutek. Žádnými modlitbami, posty, odříkáním, poutěmi, askezí a podobně nemůžeme dělat pokání.
Pokání není náš výkon, náš čin. Pokání je výsledkem působení nadpřirozené moci. Co je pokání? Pokání je změna smýšlení. Odehrává se v naší mysli a pak v našem nitru. Řecký "metanoia", znamená "změna smýšlení". Každá změna začíná v mysli člověka. Pokání je nový vztah k Bohu, k sobě, k lidem k hříchu. Jedna žena tuto změnu vyjádřila takto: "Dříve jsem za hříchem utíkala, teď utíkám před ním." To, co jsme předtím měli rádi, nyní nenávidíme a hnusí se nám to, protože chápeme, jak nám hřích komplikoval život a narušoval vztahy ve všech oblastech života. Člověk, který prožívá tuto změnu, přemýšlí jinak také o manželství, rodině, rodičích, Božím zákonu, církvi, práci, službě, společnosti, kultuře atd. a má k tomu všemu jiný postoj. Tato změna myšlení ovlivňuje každou oblast života a dává jí nový rozměr. Tento nový vztah se projeví ve změněném chování člověka. Protože jinak přemýšlí, jinak žije (1 K 10,31).
Čiňte pokání!
Ježíš začal své působení slovy: "Čiňte pokání a věřte evangeliu" (Mk 1,14). To je nejkratší kázání které najdete v Novem zákoně. To je ale také nejradikálnější, a nejmocnější slovo které kdy zaznělo. Proč s tím Ježíš začal své působení?
Protože je to nejdůležitěji co máme činit.
Opravdové pokání začíná v mysli člověka. Tady nastává ten velký obrat a změna mysli produkuje jiné myšlenky co se tyče vlastního života, hříchu a Boha.
Pokání obsahuje lítost nad našimi hříchy ale není pouze litost nýbrž naprostý zvrat, totální proměna základní motivace a změření v životě.
Pokání je když rozumíš co jsi udělal proti Bohu, když pochopíš jak Bůh je svatý a ty jsi tak špinavý a hříšný.
Je to když si uvědomíš, že jsi jeho slovo i vůli jsi pošlapal svýma nohama a ignoroval jsi oběť Pána Ježíše a Jeho lásku. Tenkrát pochopíš jak Pán Bůh nenávidí ty zlé věci které jsi udělal a minulosti a vidíš jak jsi špatný a jak přesto tě Pán Bůh miluje. Pokud se změní naše myšlení, tak se tato změna objeví v našich slovech i ve skutcích. Když Zacheus činil pokání, On neřekl: Pane já už to nikdy nedělám ale řekl jak napraví to zlé co udělal.(19-8) Tak on prožil všechny tři stupně pokání: v mysli, ve slovech, a ve skutcích.
Dvě otázky – První otázka: Kdo jsi Pane? Sk 9:1-6
Existuje mnoho křesťanů, pro které Kristus neznamená nic. Dost je těch, pro které je Kristus něco, ale je málo těch, kterým je Kristus všechno! Čím je pro tebe? Jsou dvě otázky, které by si měl každý křesťan položit. Kým je Pán Ježíš pro mě? a Co chce, abych dělal? Když se budeme soustředit jenom na první Kým je Pán Ježíš pro mě : udělá to z nás pouhé filozofy, milovníky teorie. Pokud se soustředíme jen na tu druhou otázku co mám dělat? Může nás to zavést tak daleko, že nám jednou Pán Ježíš řekne: nikdy jsem vás neznal. Je zajímavé, že Pavlovi se Bůh nezjevil jako: Jsem, který jsem, nebo Já jsem dobrý pastýř, nebo kníže Pokoje; On mu řekl: Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ. Jejíž se zde identifikuje s pronásledovanou církví. Bible je kniha Božího zjevení k člověku. Každé Boží jméno je část jeho zjevení. Často, když se Bůh zjevil nějaké osobě, ten člověk dal Bohu nové jméno nebo ho popsal novým způsobem. Největší Boží zjevení, které někdy bylo v dějinách lidstva je v Ježíši Kristu. Někdo řekl, že znát někoho dobře znamená znát nejméně tři věci znát jeho jméno, znát jeho hlas. Znát jeho charakter.
Chci jednou větou říci co není jednota. Jednota není mít stejný názor ale dívat se stejným směrem; Jednota není mít stejný pohled na věc, ale mít stejného Pána,
Jednota není uniformita, stejnost, nebo jednotvárnost. Jednota o které mluví Bible má základy úplně jinde. Ne v tom, že všichni věřící mají rádi stejnou barvu, stejnou hudbu a na všechno mají stejný názor. To je docela monotónní a nudný.
Když vezmeme svobodu z jednoty, vezmeme život, rozmanitost a krásu která vlastně vytváří to, že jednota je přitažlivá. Vše, co Bůh stvořil, počínaje člověkem a jednotou, která má panovat jak v rodině tak i ve sboru, není na základě stejnosti, ale na základě lásky. Je to jednota navzdory rozličnosti.
V orchestru například hraje každý něco jiného, ne co chce, ale podle určených pravidel a potom konečný výsledek je harmonie, soulad. Tak chápeme po každé vybídnutí apoštola Pavla když mluví o jednotě, vybídne k harmonii ve vztazích. 1 Korintským 1:10 „ Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorní a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.“ Pravá jednota je tedy jednota v smyšlení (nebo postojích) a také v přesvědčení.