Next Level Coaching ti dává: výsledky | transformace | změnu | zlepšení komunikace | nové dovednosti
"Lavička zamyšlení" je název krátkých čtení které vzníklo z touhy, abychom se záměrně zastavili na chvili, posadili a naslouchali Bohu. V tomto rychlém světě se potřebujeme pravidleně zastavit a "sednout na lavičku" a na chvíli se ztišit. Potřebujeme se naladit na Boží hlas, přemýšlet, číst a modlit se - proto tento název.
Tato zamyšlení smějí být použity jen s uvedením jména autora (Nick Lica) a zdroje (www.nicklica.com).
Světlo Vánoc
Matouš 4:15-16 nám říká, že Ježíš Kristus je naplnění tohoto proroctví. " aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: 15 `Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři za Jordánem, Galilea pohanů - lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.´
Lid bydlící v temnotách - to je stav člověka bez Boha. To je stav lidí bez světla - život v temnotě. O jakou temnotu jde? Je tu temnota hříchů, temnota lidských selhání a temnota smrti. Všimněte si, že Bible neříká: lidé, kteří se dostali do temnot, nebo lidé, kteří jsou někdy v temnotách. Bible říká „lid bydlící v temnotách.“ Tímto ukazuje na styl života, na danou situaci a kondici člověka. Už pro malé dítě je tma nepříjemná. Naše dcera nerada usínala ve tmě. Poslední slova, která nám každý večer říká jsou: „nezavři!“ Chce alespoň slabý proužek světla pootevřených dveří z chodby, který by trochu pronikl do jejího pokojíčku. Chce vidět malou naději světla.
Světlo Vánoc přináší naději do našich životů i smrti. To dokáže jenom Bůh, který je světlo. Žalmy 139:12 o něm říká: Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
Největší zpráva
Zpráva že se Ježíš narodil, je větší zpráva, než když člověk přistál na měsíci. O vánocích Bůh přistál u nás na Zemi. On tímto rozdělil dějiny na: před Kristem a po Kristu. Kdykoliv píšete datum, jaký je váš referenční bod? Ježíš Kristus. Dva tisíce let – od koho? Ne od Alexandra velikého, ani od Císaře Augusta, ani od Sokrata, ani od Buddny, ani od Mohameda. Když píšeš datum, píšeš kolik roků je od Ježíšova narození v Betlémě. To byla událost, o které anděl řekl: „že to je veliká radost určená pro všechen lid.“
Jedna z úžasných věcí je, že světlo vánoc bylo předpovězeno několik století před tím, než ve skutečností přišlo. Prorok Izajáš, který žil 800 let před Kristem mluví o světle, které jednou rozsvítí temnotu naší planety. Rozsvítí temnotu lidských životů. Přináší naději těm, kdo jsou smutní, přináší pokoj neklidným a radu bezradným. Izajáš 9:1,5,6 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. I Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
Adventní čas
Jste připraveni na Vánoce? Všechny děti řeknou, "Ano!" Všichni dospělí řeknou, "Ještě Ne!" My dospělí máme ještě nějaké nakupování, zabalování, gruntování, přípravy a dopékání cukroví. Někteří z nás si chtějí užít ještě klid, ale víme, že nás čeká velký nápor. Ale děti všechny jsou připraveny.
V týdnu jsem ve městě slyšel, jak jedna holčička, když uviděla svítící stromeček ve výloze řekla dětským hlasem:„ tam svítí vánoce!“ Nejen dítě si někdy myslí, že vánoce jsou ozdobený stromeček s dárečky. Blížící se Vánoce které jsou svátky světla právě proto, že jsou slaveny uprostřed nejdelší noci v roce. Světlo je vidět uprostřed tmy a to nás rozveselí. Světlo působí radost!
Vánoce rozsvítí náš svět jako symbol, Božího světla, které k nám přišlo. Advent je příprava na přijetí Božího světla, které poslal na Zem v podobě maličkého děťátka v Betlémě. Proto v sobě advent a vánoce nosí očekávání, přípravu. V jednom televizním pořadu ukázali, jak se lide připravují a nakupují. Svět neví co je advent, oni tomu říkají předvánoční shon. Vánoce mají v sobě víc než to „hmotné“. Bible říká, že Bůh přišel k nám. Anděl řekl: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán v městě Davidově“ –Lukáš 2:11.
Lukáš 23:34 Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“
V čase bolesti se Ježíš modlil za ty, kteří mu ublížili. Dvě děti si spolu hrály a jedno náhodou uhodilo to druhé holí. Toho večera říkala maminka zraněnému chlapci: „Miláčku, dřív než půjdeš spát, musíš Jirkovi odpustit.“ Chlapec neochotně odpověděl: „No dobře, ale pokud do rána neumřu, tak zítra ještě uvidí...“!!! Odpuštění je klíčové a tomu, kdo odpouští, je přední podmínkou skutečného duchovního života. Když nám lidé ublíží, je těžké uvěřit, že to bylo neúmyslně nebo z neznalosti. A přesto Ježíš, ať se to zdá sebevíc neuvěřitelné, po té, co byl bičován, ponižován a přibit na kříž, říká: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ Odpustit znamená odmítnout být nadále obětí. Když nebudeme odpouštět, stane se náš duchovní život náboženskou pózou nebo prázdnotou. Bez odpouštění nebudeme s Bohem prožívat nic – on si to pohlídá.
Smíření vyžaduje dva lidi, kteří jeden druhému přiznají své provinění, odpuštění vyžaduje jen jednoho, tak jako Ježíš. Nemůžeš být blíže Bohu,
než jsi lidem, které miluješ nejméně. Bůh staví laťku vysoko, protože zášť je jako rakovina a odpuštění je jako laser, který ji odstraňuje. Ho
řkost nás připoutává k minulosti, ničí rodiny, rozděluje církve a ztrpčuje vztahy. Odpuštění je klíč, který otevírá pouta nenávisti, přináší sv
obodu, harmonie a pokoj.
Moc ukázněného jazyka
Jakuba 1:26, B21 Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu. Pravá zbožnost se prokazuje sebeovládáním v mluvení. Jeden kazatel s kladivem v ruce opravoval něco na kostele spolu s několika dalšími brigádníky. Najednou si všiml, že ho jeden z mužů neustále sleduje. Nakonec se ho kazatel zeptal, proč to dělá. „ Chci slyšet, co řeknete, až se uhodíte do prstu“ odpověděl dotyčný. Co řeknete vy? Jak se projevuje moc ukázněného jazyka?
Můžeme hlásat zvěst o spasení. „Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý“ (Přísloví 11:30).
Moc k povzbuzení. Šalomoun řekl: „Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha“ (Přísloví 15:4).
Moc k uzdravení. Přísloví 12:18 Unáhlené řeči bodají jako meče, jazyk moudrých je ale jako lék. Lék nebo meč? Slovy můžou být léky pro druhé a můžou zhojit rány duše především. Přísloví 16:24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék.