"Lavička zamyšlení" je název krátkých čtení které vzníklo z touhy, abychom se záměrně zastavili na chvili, posadili a naslouchali Bohu. V tomto rychlém světě se potřebujeme pravidleně zastavit a "sednout na lavičku" a na chvíli se ztišit. Potřebujeme se naladit na Boží hlas, přemýšlet, číst a modlit se - proto tento název.
Tato zamyšlení smějí být použity jen s uvedením jména autora (Nick Lica) a zdroje (www.nicklica.com).
Hledá se člověk!
,,Hledá se člověk, jeden ze šesti miliard. Výška a vnější vzhled nejsou podstatné. Bankovní konto a značka auta jsou bezvýznamné. Vzdělání a zkušeností nejsou na prvním místě. Hledá se člověk, který miluje více čistotu než špínu tohoto světa, hledá se člověk který se ozdobuje pokorou, a je ochoten poslouchat Boha.
Čeká na něj zajímavá práce. Požadavky jsou nelidské: stále se radovat, v modlitbách neustávat, víc naslouchat než mluvit, víc chápat než soudit, víc odpouštět než obviňovat.
Hledá se člověk, který by zazdíval zeď a postavil se v trhlině před Bohem za tuto zemi.
Za vděčnost neručíme. Ručíme však, že svět ještě neviděl co Bůh udělá skrze člověka který se Jemu cele vydá.
Nechceš být ty tím člověkem?
Filipským 3:20-21 My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit.
Pamatujme, že Filipi byli římskou kolonií a jejich občané, ačkoli byli v Makedonii, byli občany Říma.Občané římských kolonií žili jako Římané: oblékali se jako Římané, mluvili římským jazykem, žili podle zákonů Říma, zapojili se do římských radovánek a sociálních záležitostí a uctívali římské bohy. Navzdory skutečnosti , že žili v Makedonii, jejich občanství bylo v Římě.
Myšlenka je tato: Filipští věřící přesně věděli, co to znamená žít v jedné oblastí a být občany jiné země.
oblékat se jako občané nebe, ne země
mluvit jako občané nebe, ne země.
zapojovat se do radovánek nebe, ne země.
žít podle zákonů nebe právě tak jako zákonů země.
uctívat Boha nebes a ne náboženství či bohy této země.
Jeden z klíčů k radosti je porozumět, že naše občanství je v nebesích. Když o tom pravidelně budeme přemýšlet, změní to náš pohled na život. Tento radostný cíl na naší pozemské pouti nás bude neustále naplňovat radostí, že to nejlepší je před námi. My se neblížíme k tragedii, ke strašnému konci. Smrt je pro nás přechod přes Jordán do zaslíbené země. Bůh promění naše tělo v podobu těla slávy zmrtvýchvstalého Krista. Do té doby běžme k cíli, nehleďme na minulost a soustřeďme se na Krista s vědomím, že to nejlepší je před námi. Ano! Taková slavná budoucnost nás čeká, a proto se můžeme radovat.
Každý jednou musí čelit skutečnosti smrti a věčnosti. V tomto textu Pavel říká, že koncem lidí žijících sobecky a nepotřebujících Boha je zahynutí. Druzí, kteří věřili v Krista se stali občany nebe a tam jednou také budou. Naše rozhodnutí zpečeťuje naše osudy. Proto takové rozhodnutí nenechte na zítra, ale udělejte jej ještě dnes a nemusíte se bát budoucnosti. Ba dokonce se můžete radovat, že i vaše jméno je také napsáno v knize života.
Radost je vzácná perla, jež zdobí životy těch, kteří žijí s Bohem. O tuto vzácnou perlu má zájem náš nepřítel satan, ten starý had a odvěký lhář. On je zloděj radosti. Duch Boží v nás chce rozvíjet tuto radost, proto si jí nenechme vzít.
Když přijdou problémy, stůjme pevně v Pánu
Když jsou to konflikty, hledejme jednotu v Pánu,
Když máme starosti, důvěřujme Bohu a všecku svou starost vložme na něj, neboť mu na nás záleží (1P 5,7)
Když naše mysl v noci nemůže spát, nedovolme jí probírat negativní věci, ale soustřeďme se na Boha a Jeho slovo, na dobré, čestné věci, které udělal a ještě chce pro nás dělat.
Žalmy 68:4 Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit.
Ž 32,8
Další zaslíbení zní: „ukážu ti cestu, kterou půjdeš“. Slovo „cesta“ se vyskytuje v Bibli 829 krát. Když se mluví o cestě člověka v Bibli, často se mluví o jeho životním směru, o jeho klíčovém rozhodnutí, ale také o celoživotní cestě věřícího člověka za Bohem. Když Hospodin říká: “Ukážu ti cestu, kterou půjdeš…“, znamená to, že se nabízí i jiné cesty. Některé jsou klikaté, některé jsou slepé, některé mají velkou objížďku, některé skončí v propasti, ba některé přivedou člověka k smrti. Tak říká Přísloví 14:12 „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti..“
Právě tento verš ještě více potvrzuje, že zde nemluvíme o nějaké lidské vychytralosti. Nám se někdy zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
Přísloví 10:29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému.“ To znamená, že Bůh má připravenou svou cestu, konkrétní cestu pro nás individuálně, ale také pro nás jako sbor.
Přísloví 12:28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.
Nový zákon říká, že Pán Ježíš je cesta, která vede k Bohu. Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta…“. Evangelia o Něm neustále mluví, že byl na cestách, jakoby nám ukazoval, že život křesťana, není pasivní věc, ale je to vydání se na cestu. O jakou cestu jde?
Žalm 32,8
Co je to prozíravost? Synonyma –nebo-li slova příbuzná mající stejný význam jsou: opatrnost, rozumnost, předvídavost, moudrost a prozřetelnost. Kdo z nás nepotřebuje více z těchto věcí, kdo z nás nepotřebuje více prozíravosti a přece se za ni málo modlíme. Pán Bůh říká: Dám ti prozíravost! Je to něco, co pochází od něho.
Já si pro sebe definuji prozíravost jako schopnost danou Duchem svatým vidět nebezpečí, je to určitý vhled, vzdalovat se od háků a osidel, které na nás číhají při různých rozhodnutích a krocích, které v životě děláme. Prozíravost nám prozradí Boží tajemství a Jeho záměry. „Milostí, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal.“ Ef 1,9
Když vám Bůh dává prozíravost, vidíte najednou čeho se máte vyvarovat, vidíte následky, které jsou z určitých rozhodnutí. Prozíravost nám je dána pro naše bezpečí, ochranu a k tomu, abychom žili a činili Boží vůli.
Bůh nám může dát vhled a prozíravost, abychom viděli do situace a dělali moudrá rozhodnutí a žili v bezpečí.
Přísloví 22:3,5 Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.
Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich.
Pros Boha za proziravost pro každou oblast tvého života dnes!