Next Level Coaching ti dává: výsledky | transformace | změnu | zlepšení komunikace | nové dovednosti
"Lavička zamyšlení" je název krátkých čtení které vzníklo z touhy, abychom se záměrně zastavili na chvili, posadili a naslouchali Bohu. V tomto rychlém světě se potřebujeme pravidleně zastavit a "sednout na lavičku" a na chvíli se ztišit. Potřebujeme se naladit na Boží hlas, přemýšlet, číst a modlit se - proto tento název.
Tato zamyšlení smějí být použity jen s uvedením jména autora (Nick Lica) a zdroje (www.nicklica.com).
1. Blahoslavenství pro vítězný život – Zj 1:3
1. Blahoslavený kdo čte a zachovává toto proroctví – buď poslušný!
Zjevení 1:3 “Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko.” Kniha Zjevení má mnoho sedmiček: sedmi církvím, sedm duchů, sedm pečetí, sedm polnic, sedm nádob, atd. Sedmička je důležité číslo v knize Zjevení–ukazuje buď na dokonalost nebo úplnost něčeho. V této knize ale máme také sedm blahoslavenství (1:3, 14:13, 16:15, 19:9, 20:6, 22:7, 22:14.). Je to sedm povzbuzení pro každého křesťana v jakékoliv době, situaci a věku. První blahoslavenství říká: šťastný je ten kdo dělá tři věci s touto knihou: předčítá, slyší a zachovává. Málokterá kniha Bible se může chlubit něčím podobným. Jako kdyby si tak kniha říkala o naši pozornost, jako kdybychom potřebovali toto mimořádně povzbuzení, abychom navzdory všem problémům a svým pocitům nedostatečnosti pokračovali a zabývali se s ní. Jakub 1:22 říká: podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači- to byste klamali sami sebe!” Slova této knihy jsou naléhavá a rozkazovací. Toto proroctví je výzva k akci. Proto tato kniha má být zjevená místo zpečetěná, mají být známa místo držená v tajností. Jedná se o zjevení Ježíše Krista především. Proto, když tuto knihu budeme číst, poznáme Pána jedinečným způsobem. -NL
1J 5,13-21 Jistota věčného života
Jedním z klíčových slov této epištoly je sloveso „ vědět“. Když Jan říká „abyste věděli“, povzbuzuje nás, abychom nepochybovali, nenechali se zmást, a hlavně měli jistotu a pevné přesvědčení. Není příliš arogantní tvrdit, že máme jistotu spasení? Někteří lidé doufají, že dostanou věčný život a jiní zase nevědí. Jan však říká, že můžeme vědět, že máme věčný život. Naše jistota je zakotvená na Božím zaslíbení, že nám dává věčný život skrze svého Syna. To je pravda, ať se cítíš Bohu blízko nebo daleko od něho. Věčný život nezáleží na pocitech, ale na zkušenostech. Věříš-li, že Bůh mluví pravdu, můžeš vědět, že máš věčný život. Tato jistota se projevuje v modlitebním životě pevnou důvěrou, že nás slyší (5:14). Je to také jistota, že jsme v tom pravém Bohu (5:20). To, co nás od Boha může odvést je hřích a modla – falešný bůh. Proto napsal Jan varování v závěru. Modla je cokoli, co se staví do středu našeho života na místo Boha. Když víme, že Ježíš je ten pravý Bůh a věčný život, zůstávejme nadále v Něm a služme jen Jemu.
Bůh slibuje bezpečné přistání, nikoli klidný let.
1J 5,5-12, Boží svědectví
Klíčové slovo v tomto textu je slovo „svědectví“. V EKP se opakuje osmkrát. Základním významem slova „vydat svědectví“ je osobní a přímá znalost něčeho. Jan nám dává v tomto textu dva druhy svědectví: vnější (6–9) a vnitřní (10–12). Voda a krev jsou externí svědectví toho, kým Kristus je. Odkazují na Kristův křest (voda) a smrt (krev). Jan tady bojuje proti dualismu falešných učitelů, kteří tvrdili, že duch Kristův, odešel od Ježíše ještě před jeho smrtí na kříži. Proto Jan píše, aby ukázal, že Bůh vydal svědectví o božství Ježíše skrze obojí: jeho křest a jeho smrt. Duch vydal svědectví o božství Krista, tím, že na něj při křtu sestoupil jako holubice (Mk 1:10). Svědectví při jeho smrti, bylo to, že když Ježíš na kříži zemřel, jeden z vojáků mu probodl kopím bok a ihned z něj vyšla krev a voda (Jan 19:34-35). Jan sám to viděl na vlastní oči a napsal to jako svědectví, abychom i my věřili. Vnitřní svědectví je dáno Duchem svatým tomu, kdo věří v Syna Božího. Boží svědectví, které máme sdělit lidem kolem nás je to, že věčný život se nachází pouze v Jeho synu. Duch svatý nám byl dán právě proto, aby nás zmocnil k vydávání tohoto svědectví (Sk 1:8), že Ježíš Kristus je Pán, Spasitel a Boží syn.
Dej nám Pane odvahu využívat každou příležitost dnes ke svědectví o Tvém Synu!
1J 5,1-4 Jak se láska k Bohu projevuje
Skrze víru v Krista se narodíme z Boha (5:1) a zároveň se narodíme do Jeho rodiny. Jak poznáme, že milujeme Boží rodinu? Podle toho, že milujeme Boha. Jak poznáme, že milujeme Boha? Podle toho, že zachováváme jeho přikázání (5:2). Jinými slovy je vedle lásky další známkou Ježíšova učedníka poslušnost. Ježíš řekl: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Jan 8,31. Zůstávat znamená zachovávat. Někdo řekl: „Boží slovo nám nebylo dáno kvůli informaci, ale kvůli transformaci.“ Transformace nebo proměna nastane, když si vybereme poslouchat, to znamená Boží slovo žít v našich životech.
Ďábel si nepřeje, abychom Písmo žili, tak se nám v tom snaží bránit. On moc dobře ví, že pokud známe písmo intelektuálně, jeho plány nemůžeme příliš ohrozit. Jakmile však vidí, že chceme vážně učinit nějaké změny ve svém životě, začne proti nám útočit. Nenávidí totiž činitele slova. Proto nad ním zvítězme, když budeme činiteli slova (Jk 1:22). To je také výraz naší lásky k našemu nebeskému Otci.
Pomoz mi Pane být dnes činitelem tvého slova, změň mé srdce abych ti byl blíž.
1 J 4,17-21 Cíle lásky
Apoštol Jan napsal Janovo evangelium na téma víra v Krista, Zjevení na téma naděje v Kristu a jeho tři epištoly jsou mistrovská díla o lásce k Bohu a k lidem.
V tomto oddílu nám odkrývá cíle lásky. Proč Bůh vylil do našich srdcí svou lásku skrze Ducha svatého? Za prvé, abychom měli jistotu a žili s jistotou pro den soudu. Na věčnosti budeme hodnoceni podle lásky, proto je naším životním úkolem učit se milovat. Láska je věčná a nikdy nezanikne (1Kor 13). Jistota křesťana nepochází ze sebevědomí nebo lidské vůle, ale z Boží lásky, že patří jemu. Další cíl lásky v nás je rozvíjet v nás Kristovské přesvědčení, Kristovský charakter a Kristovské chování. To znamená, abychom byli jako Ježíš v myšlení, cítění a jednání (Fil 2,5). Láska nezná strach. To znamená, že nás naplňuje důvěrou. Jan tady říká, že známkou zralé lásky je důvěra. Když milujeme Boha nemáme z něho strach, neboť opravdová láska upevňuje naše spasení. A třetí cíl lásky je milovat druhé. Láska se zaměří vždy na druhého a hledá blaho a dobro druhého. Dává a obětuje se – to je v podstatě barometr lásky. Jednou Bůh sečte naše skutky a vše, co jsme udělali z lásky dojde odměny. Proto by láska měla být naší nejvyšší prioritou, primárním cílem a největším přáním.
„Láska je konečným cílem dějin vesmíru, vesmírné Amen.“ Novalis