J 4,1-14, Setkání u studny
Setkání. To je jeden z velkých důrazů evangelia. Pán Ježíš nechodí po Palestině bez záměrů. Na své cestě se setkává s mnoha lidmi a to jsou skutečná a osobní setkání. Abychom se setkali s lidmi, potřebujeme jako Pán Ježíš zbourat některé zvyklosti, bariéry, dohody a některé předsudky. Tak jako Pán Ježíš, musíme udělat první krok k lidem. To nebylo náhodné setkání. Ježíš tam nešel náhodou. Židé většinou obcházeli území Samařanů kolem dokola. Ježíš musel projít Samařskem!! Musel? Proč musel? Proč nemohl jít jako každý pravověrný Žid pěkně kolem dokola údolím Jordánu? Ježíš musel projít Samařskem, protože ho tam vedla jeho láska. Byla to láska ke každému člověku. Věděl, že se tam setká s někým, kdo ho potřebuje. Když se díváme na život očima víry, potom nejsou náhody. Všechno má určitý smysl. I toto setkání nebylo náhodné. Bylo v Božím plánu. Lidé dnes mají největší žízeň u studny. Nic totiž neuhasné duchovní žízeň než Bůh sám. Požádejme ho aby nám dal napít, vždyť On je zdroj a dárce vody života. „Kdo by se však napil vody, kterou u dám já, nebude žíznit na věky.“ 4:14
-N. Lica