POMOC OBĚTEM VYHOŘENÍ
Možná že znáte někoho ve svém okolí,k kdo prochází těžkým obdobím vyhoření a nevíte, jako mu pomoci. Nabízím několik rad které mohou být pro vás inspiraci, Žádná rada není míněná absolutně a rezolutně.
Dávejte najevo, že si postiženého ceníte.
Přijímejte jej takového, jaký je. Buďte stále přáteli.
Nezlehčujte problém
Důsledně se vyhýbejte poznámkám typu: to za chvíli přejde, podívej se na něho, on to má těžší a vydržel tok, nic si z toho nedělej.
Citlivě projevujte zájem
Zájem znamená ochotu naslouchat tehdy, když postižený bude chtít mluvit. Nevyptávejte se mnoho nemějte hned připraveno nějaké „řešení“.
Nevyčítejte, neprohlubujte pocity viny.
Nepoukazujte na příčiny, které vedly k vyhoření. Neříkejte mu, kde udělal chybu. V akutní fázi je to přímo škodlivé. Vyhýbejte se konfrontaci neargumentujete, nepřete se s ní.
Nesnažte se „řešit“ problém
Akutní stadium vyhoření nepovažujte za problém, který se dá řešit běžnými pastoračními způsoby. Postižený má rozbitý vnitřní život, není schopen svou situaci normálně prožívat a normálně zvládat. Vyhýbejte se složitým analýzám před postiženým. Postižený nemůže být poučován, jen milován, nemůže být napomínán, jen nesen.
Nepoučujte a nekažte!
Neraďte! Kázání je pokrmem pro zdravé lidi, nikoli pro ty kteří se emocionálně zhroutili. Vyhořením se vytvoří jakási bariéra, za kterou nepronikají žádná Boží zaslíbení. Zní to paradoxně, ale slova o Boží lásce mohou postiženému spíše ublížit než pomoci. Pomůže to, když řeknete, že vy ho máte rádi.
Modlete se
Modlíte se pravidelně za postiženého, ale neříkejte mu příliš nápadně, že se za něco konkretního v jeho životě modlíte. Mohli byste v něm vyvolat tlak, že se musí orientovat tak, aby se vaše modlitby staly skutečností. Nenuťte postiženého, aby se s vámi modlil. On se mnohdy ani modlit nemůže. Buďte také opatrní v přisuzování příčin problému démonické svázanosti. Ve většině případů není snaha o vyhánění démonů na místě.
Pomozte postiženému přijít na jiné myšlenky
Pusťte mu hezkou hudbu kterou má rád. Připravte mu jeho oblíbené jídlo, pozvěte ho je-li možné na krátký výlet, na nějaké zajímavé místo, do přírody, do kina, na sportovní utkání nebo na nějakou jinou zajímavou akci. Nebude-li chtít, nenaléhejte, bude-.li chtít vrátit se domů dříve, nepřemlouvejte ho , aby zůstal. Berte jeho chování přirozeně, jako normální věc. Neberte to osobně. Nesnažte se při tom nic řešit. Každá chvíle radosti, pohody i kdyby trvala jen několik minut, je příspěvkem k procesu uzdravování.
Napište dopis, pohlednici
Několik řádek povzbuzujících slov, které pošlete poštou nebo vhodíte do schránky, může velice potěšit. Napište postiženému, jak doposud obohatil váš život a jak ho máte rádi.
Nedomnívejte, že na vás všechno záleží.
Nenárokujte si odpovědnost za jeho/její uzdravení. To, co postižený prožívá, je záležitostí mezi ním a Bohem, do které nebudete nikdy schopni dokonale proniknout. Vy se můžete modlit, podporovat, milovat, pomáhat a naslouchat, Můžete přispět k uzdravení, ale klíčovým elementem řešení být nemůžete.
Konci náročné cesty budete vedle sebe mít moudřejšího, vyrovnanějšího a silnějšího přítele, Stojí za to trpělivě čekat.
PREVENCE
Vztah s Bohem
Vyrovnaný a hodnotný život je závislý na pevnosti a stabilitě vztahu s Bohem. Když svému duchovnímu životu nevěnujeme dostatečnou pozornost, události a tlaky vnějšího světa nás položí. Vztah s Bohem je jako pevný základ pod nohama. Ve vztahu s Bohem se formuje náš pohled na život a práci, koriguje se naše hodnotové zakotvení, ostří se správná perspektiva.
Host, který se ubytuje v luxusním hotelu, vidí a využívá četné služby. Setkává se se vzornou, milou obsluhou, jí kvalitní jídla v restauraci, nocuje v čistém, příjemném pokoji. Za vší tou nádherou a pohodlím se skrývá perfektně propracovaná infrastruktura, detailní práce v zákulisí, kterou host nevidí - doprava, úklid, výchova zaměstnanců, příprava jídel, atd. Host vidí jen výsledky - příjemné prostředí s dobře fungujícími službami. Vztah s Bohem, vnitřní duchovní život, je takovou infrastrukturou našeho vnějšího života. Je-li infrastruktura zanedbaná, projeví se to dříve nebo později i navenek. Životní infrastruktura, která není vidět a je vnějšímu pozorovateli skrytá, znamená modlitbu, tráveni času s Bohem, inspiraci z Písma a obnovu postojů a myšleni. Kvalitní infrastruktura vede ke kvalitnímu životu, který je vidět a tím je v podstatě přinášení ovoce Ducha svatého, kvalita charakteru a duchovní jednání. Dbejte na to, aby se pro přílišnou zaneprázdněnost a roztěkanost neochuzoval váš osobní vztah s Pánem Bohem.
Plánování
Plánujte si své aktivity. Začleňte do svého hamonogramu proporcionálně všechny oblasti, které jsou součásti vašeho života a za které jste zodpovědní: vztah s Bohem, vztah s manželským partnerem a s dětmi, vztahy s přáteli, práci a odpočinek atd. Všechno musí mít svůj čas, na všechno je třeba pravidelně pamatovat, žádná oblast se nesmí stát tou jedinou, pro kterou obětujete všechno ostatní. Každá věc musí dostat svůj podíl vaší pozornosti.
Respektujte své možnosti
Přijměte sebe sama. Rozpoznejte a smiřte se se svými slabými stránkami a s hranicemi svých možnosti.Nestyďte se před sebou ani před druhými, že toho nezvládnete tolik jako ostatní. Bůh bude vyžadovat počet z toho, co svěřil vám, nikoliv z toho, co svěřil jiným. Vyrovnejte se s tím, co zvládnete, a zbytečně se nepřetěžujte. Problémy lidi neste, ale neumírejte s nimi.Představte si, že zhroucení je pád do jámy. Stupňující se únava znamená přibližování se k jámě. A najednou přichází pád, cítíte se po všech stránkách zcela prázdní. Problém je v tom, že před pádem nevíte, jak daleko se od jámy nacházíte, zda 50 metrů nebo jen půl metru! Proto je důležité naučit se vědomě pracovat na režimu, kdy budete odpočívat dříve, než se objeví extrémní vyčerpání a následný pád.
Odmítnutí mesiášského syndromu
Uvědomte si, že nemůžete pomoci každému. Vaše obdarování nestačí na všechny problémy. Nejste schopni posloužit všem. Nevtěsnávejte se do role, která vám nepřísluší. Nepropadněte vidině vlastního mesiášství. Nesmýšlejte o sobě příliš vysoko. Nezachráníte ani ten váš malý svět, na který máte vliv. Jen Bůh jevšemohoucí, jen on dosáhne i tam, kam sami dosáhnout nemůžeme.
ODPOČINEK A CVÍČENÍ
Napětí a stres produkuje toxiny, které může tělo do jisté míry zvládat. Po určité době velkého stresu však může dojít k poškození vegetativního systému, srdeční činnosti, chemickérovnováhy v mozku apod. Pravidelné cvičení a sportování doplněné o dostatečný odpočinek pomáhají nahromaděné toxiny eliminovat a přispívají tím k obnově chemické rovnováhy v těle.Vyžaduje—li to situace, je dobré občas zařadit do týdenního režimu prodloužený spánek, trvající 12 i více hodin. Rozhodně je moudré nepřepínat se a pozorně vnímat varovné signály svého organismu. Zachovávejte sedmý den v týdnu skutečně jako den odpočinku. Pán Bůh to zařídil tak, že nejlepší rytmus střídání práce a odpočinku je 6 + 1, šest dní práce a jeden den odpočinku, ve kterém se nesnažíme dohnat to, co jsme v pracovním týdnu zanedbali. Nezapomínejte na každoroční kvalitní dovolenou. Ideální je, když se na dovolené „nasytíte“ volnými dny tak, že se opět budete těšit do práce. Určitým indikátorem toho, že jste si dobře odpočinuli, může být skutečnost, že na to, to vás před dovolenou nepříjemně stresovalo, se teď těšíte, např. na konkrétní úkoly.
-podle knihy "Už nemohu dál" které vydalo BIBLOS, rok 2000, autor - D. Heczko, shrnul to nejdůležitější pro vás N.Lica.