Pět velkých výzev života

Úspěšní lidé nemívají v životě méně problémů a výzev než ti, kteří neuspěli. Ve skutečnosti často procházejí většími těžkostmi. Co způsobuje tento rozdíl? Úspěšní lidé na výzvy reagují odlišně. Je velice   snadné uvažovat pozitivně, když všechno jde podle našich představ. Naše postoje jsou prostředníkem změny ve chvílích, kdy čelíme výzvám. V tomto článku se zaměříme na pět nejdůležitějších výzev, kterým vedoucí čelí. Budeme mluvit o tom, jak rozvíjet postoje, jimiž na tyto výzvy můžeme účinně reagovat.

1. Zklamání. Během svého života jsem zjistil, že každý vedoucí někdy prochází zklamáním. Jeho plány selžou, sny se rozplynou a jeho cíle čelí neúspěchům. Každý vedoucí reaguje na zklamání jinak. Naše postoje rozhodují o tom, zda jako vedoucí budeme na zklamání reagovat tak, že vše vzdáme, anebo znovu povstaneme. Jak se efektivně vypořádat se zklamáním:

1. Získej správnou perspektivu. Jen zřídka bývají okolnosti tak černé, jak vypadají v těch nejhorších chvílích. Snaž se vidět okolnosti ze správné perspektivy tak, že si od nich udržíš citový odstup.
2. Obklopuj se správnými lidmi. Vztahy s lidmi nás budují, nebo srážejí k zemi. Moudří vedoucí se obklopují lidmi, kteří jsou povzbuzením a jsou ochotni nést s nimi jejich břemena.
3. Říkej správná slova. Dr. Martin Lloyd Jones píše ve své skvělé knize „Duchovní deprese, její příčiny a léčba“ toto: „Většina nespokojenosti ve tvém životě je způsobena tím, že nasloucháš sám sobě, místo toho, abys sám k sobě mluvil.“ Myšlenky naplňují naši mysl nekontrolovaně. Máme však možnost se cíleně rozhodnout myslet pozitivně, namísto toho, abychom podléhali každé myšlence, která se objeví v naší mysli.

2. Problémy. Tak jako každý vedoucí čas od času čelí zklamání, tak občas prochází problémy. Ve chvílích, kdy čelíme problémům, nám mohou naše postoje pomoci měnit konkrétní situace. Pamatujte si: vnější změna vždy následuje změnu, která se odehrává uvnitř. Principy řešení problémů:

1. Definuj podstatu problému. Problém je něco, co mohu ovlivnit. Pokud tuto konkrétní situaci nemohu změnit, pak mluvíme o životních skutečnostech, ne o problémech.
2. Předvídej problémy. Problém, na který jsme předem připraveni, je ve skutečnosti příležitostí, ale problém, který přichází bez očekávání, je opravdovým problémem.
3. Přistupuj ke každému problému jako k potenciální příležitosti. Problémy probouzejí naši tvořivost. Ostří nás, testují naše logické myšlení a naše kreativní schopnosti.

3. Změna. Změny jsou nevyhnutelnou a často nevítanou součástí života. Změny nás vytlačují z pohodlných zón a nedovolují nám dlouhodobě stát na jednom místě. Změny nás neustále nutí k adaptování se, a tak způsobují v našich životech růst. Jak se vypořádat se změnami:

1. Rozhodni se, že změna bude trvalou součástí tvého života. Alfred P. Sloan před lety prohlásil, že klíč k úspěchu v oblasti managementu neleží v našich schopnostech se přizpůsobovat měnícím se okolnostem, ale v naší schopnosti změny předvídat. Když vidíme přicházející změnu, máme možnost ji následovat, nejen jí být ohroženi.
2. Rozhodni se, že budeš ochoten platit daň za změnu. Během své cesty jsou vedoucí nuceni přinášet oběti, aby byli schopni se změnami držet krok. Pokud tě změna nic nestojí, pak to není skutečná změna.
3. Urči si, co nejsi ochoten měnit. Vedoucí by měli být otevřeni ke změnám, ale zároveň by měli být rozhodnuti pevně stát na svých přesvědčeních v oblasti víry, rodiny a hodnot.

4. Strach. Strach má schopnost sám sebe zveličovat a ovlivňovat náš život. Když jsme sevřeni strachem, ztrácíme schopnost jednat. Naše mysl je naplňována starostmi a my postrádáme energii k jakémukoli výkonu. Jak jednat se strachem:

1. Objev kořeny strachu. Strach mnohem častěji vychází z našich pocitů než z objektivních skutečností. Abys byl schopen strach ovládnout, je nutné porozumět emocím, které ho vyvolaly. Většinou zjistíš, že strach nemá žádný racionální původ.
2. Strach provází růst. Kdykoli vstupujeme na nová území, čelíme strachu z nepoznaného. Musíme být ochotní vyjít ze své zóny pohodlí a čelit obavám z nových věcí.
3. Podporuj pozitivní emoce, potlačuj negativní. Často nejsme schopni vyhnout se pocitům strachu. I přes naše nejlepší odhodlání být stateční se strach usídlí v našem žaludku jako kámen. Možná nikdy nebudeme schopni se podobným emocím vyhnout, ale nemusíme jim dovolit, aby nás ovládaly. Jestliže jednáme s nadějí a optimismem, toto jednání bude měnit i naše emoce.

5. Selhání. Vídám mnohé vedoucí, kteří si sami podkopávají nohy kvůli nesprávnému vnímání vlastního selhání. Někteří vedoucí žijí s neustálým nepříjemným pocitem hrozícího selhání. Nevěří, že jsou dostatečně dobří, aby uspěli, a dříve či později se dostávají do stavu, kdy jediné, co sami od sebe očekávají, je selhání. Jiní vedoucí odmítají podstupovat riziko. Tím, že se drží svých vyšlapaných cestiček, berou sami sobě možnost mít jakýkoli významnější vliv. Další vedoucí dovolí svým selháním, aby je zcela vykolejily. Selhání spíše vnímají jako osobní prohru, než jako krok v neustálém procesu jejich růstu coby vedoucích. Jak ze selhání těžit:

1. Změň svůj slovník. Každý dobrý vedoucí, se kterým jsem se setkal, měl úžasnou schopnost proměnit vlastní neúspěch v odrazový můstek k větší efektivitě. Warren Bennis ve své knize „Vedoucí o vedení: Rozhovory s nejvýznamnějšími vedoucími“ diskutuje se sedmdesáti nejvýznamnějšími vedoucími v mnoha oblastech fungování společnosti. Žádný z nich nepoužil slovo „selhání“, když mluvil o chybách, jichž se dopustil. Mluvili o nich spíše jako o „ příležitostech se učit něco nového“, „ceně za úspěch“, „zajížďce“ nebo jako o „příležitosti k růstu“.
2. Neztrácej smysl pro humor. Dovol sám sobě dělat občas chyby. Zasměj se svým chybám a nenech se jimi zdeptat.
3. Učiň ze svých selhání příležitost se učit. Od svých proher bychom nikdy neměli odcházet s prázdnýma rukama. Každý neúspěch s sebou přináší i neocenitelnou lekci, ze které můžeme čerpat mnohé důležité principy pro to, co děláme.

Co říct na závěr?

1) Každý někdy prochází zklamáním

2) Každý má někdy problémy

3) Každý někdy čelí změnám

4) Každý někdy cítí strach

5) Každý někdy zažívá selhání

Záleží však na našem vnitřním postoji, který nám jako vedoucím pomáhá povstávat.