Jak žít v manželství a být šťastný!

- Bob Gass

„Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života.“   Kazatel 9:9

Poradci spočítali, že méně než 25 % dnešních manželství je skutečně šťastných. Co to vyžaduje, aby manželství bylo šťastné? Přemýšlejme o manželství z Božího hlediska, ne z hlediska sobeckého. Z Božího hlediska závisí štěstí v manželství na rozlišení skutečnosti od představy. Svět filmových kouzel vytváří nerealistická očekávání. K tomu, aby sis „užíval života se ženou, kterou sis zamiloval po všechny dny svého pomíjivého života“, musíš přezkoumat své myšlení. Každé manželství tvoří dva lidé, kteří mají vady: „…všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Římanům 3:23). To zahrnuje i tebe a tvého partnera. Nejde o to, že bychom to nevěděli, jde o to, že na to zapomínáme, nebo doufáme, že jsme výjimkou z pravidla. Očekávat dokonalost je naivní a bude to podkopávat tvůj vztah. Štěstí v manželství závisí na tom, že se dohodneme ve věci nedostatků na obou stranách a realisticky s nimi jednáme. Rozeznejte představu; jednejte s fakty – především v určitých zranitelných oblastech:

1. Finanční oblast. Dávejte desátky, buďte štědří, nespěchejte s vlastním uspokojením a v oblasti financí buďte ukáznění.

2. Osobní vzhled. Vždycky se snažte vypadat co nejlépe, ale přijměte nezměnitelné rysy – své i partnerovy. Stárnutí je Boží nápad, proto ho přijímejte důstojně a stávejte se moudřejšími.

3. Způsob života. Štěstí se týká pohodlí a spokojenosti, ne materialismu a pýchy, které vedou k ničivé zadluženosti.

4. Ohleduplnost. Drobné laskavosti, taktní jednání a ohleduplná slova stojí málo, ale jsou velmi výnosnou investicí.

5. Fyzické uspokojení. To největší uspokojení je výsledkem uspokojování tvého partnera. Zaměřenost na sebe, manipulace a dožadování se tvého způsobu nikdy nemůže zapadnout do Božího neselhávajícího systému: „Dávejte, a bude vám dáno…“ (Lukáš 6:38).

K tomu, abys žil v manželství a byl šťastný, potřebuješ pochopit, že láska je volba, ne pocit. Stará píseň skupiny Righteous Brothers „You‘ve Lost That Loving Feeling“ (Ztratil jsi ten pocit lásky) možná způsobí, že si budeš podupávat do rytmu, ale nepomůže tvému manželství. „Pocit“ je ovoce, „konání“ je kořen. Řešení začíná u tvé vůle. Kdyby láska byla pocit a ne skutek vůle, Bůh by nepřikázal: „Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev…“ (Efezským 5:25). Nebo: „Ať vyučují mladší ženy v dobrém a vedou je k tomu, aby měly rády své muže…“ (Titovi 2:4). Když vůle vede, pocity následují. Proto opravme čtyři špatné představy o lásce:

1. Základem není cit, osobnost, krása nebo sex – jinými slovy, zdroje potěšení. Tyto věci nepřinášejí trvalé štěstí. Je zapotřebí závazku, dobrého charakteru a snahy podobat se Kristu.

2. Myslíš si, že nemůžeš milovat svého partnera? Ověř si to u Boha: „My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás“ (1. Janova 4:19). Pokud jsi milován Bohem, máš lásku a můžeš ji dávat, protože „…láska je z Boha…“ (1. Janova 4:7). Neuváděj to do pohybu; jenom dávej, co ti bylo dáno!

3. Myslíš si, že ti „došla láska“? Ne, jenom jsi opustil zdroj: „…Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Římanům 5:5). Natankuj ze zásob Ducha a budeš mít spoustu lásky na dávání!

4. Investování do vztahu s tvým partnerem způsobí, že dokonce mrtvá láska znovu ožije: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Matouš 6:21).

Spokojenost je klíčem ke šťastnému manželství. Když se nás někdo zeptá, co nás činí spokojenými v manželství, určitě poukážeme na věci, které náš partner dobře dělá. Když se nás někdo zeptá, v čem jsme nespokojení, dáme najevo, co náš partner nedělá nebo jaký je, a tím vyjadřujeme nespokojenost. Zaměřujeme se pouze na to, co je na našich partnerech dobrého nebo špatného, a podle toho jsme šťastní nebo nešťastní. Ale spokojenost je vnitřní záležitost! Je to způsob, jak reagujeme na druhé. Je to náš postoj, na čem skutečně záleží. Problém nespočívá v tom, co vidíme nebo co slyšíme, ale jak to vidíme a jak to slyšíme: „…nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením“ (Kazatel 1:8). Oko a ucho – naše smysly – jsou pachatelé. Proto Bůh říká: „…buďte spokojeni s tím, co máte…“ (Židům 13:5). Musíme se rozhodnout vidět věci jinak, takovým způsobem, abychom nebyli nešťastní. Ovládací zařízení je v našich rukou, ne v rukou našeho partnera! Spokojenost je věcí volby: „…naučil jsem se být spokojen s tím, co mám“ (Filipským 4:11). Učíme se spokojenosti tak, že si uvědomíme, o kolik těžší to mají druzí, a ptáme se Boha, jak On chce, abychom použili těžké úkoly a nedostatky pro náš růst a růst našeho partnera. Erma Bombeck poznamenala: „Tráva obvykle vypadá zeleněji nad septikem někoho jiného.“ Benjamin Franklin řekl o manželství: „Před manželstvím měj oči doširoka otevřené a potom napůl zavřené“. A nakonec se můžeme učit spokojenosti skrze modlitbu za odvahu změnit věci, které změnit můžeme (především náš vlastní postoj), milost přijmout to, co změnit nemůžeme (většina věcí je přijatelných, když je přestaneme odmítat), a moudrost umět poznat rozdíl mezi těmi dvěma.

Štěstí v manželství vyžaduje nesobecké prostředí. Dva lidé, kteří se rozhodnou prožívat to, co Ježíš učil ve svém kázání na hoře, budou spolu šťastní. Každé blahoslavenství začíná slovem „blaze“, což znamená „šťastný“. Skutečné štěstí spočívá v pokoře, ochotě k pokání, v čistém srdci, jemnosti, trpělivosti, skromnosti, lásce ke spravedlnosti i právu a vytváření pokoje. Toto jsou vlastnosti, které umožňují manželství trvat dlouho. A všimni si, že jsou opakem sobectví! Neukřižované „já“ je ten nejhorší možný materiál pro manželství. Svatební prsteny symbolizují nekončící závazek, ale pokud tento závazek není posílen křížem, symbolem smrti sama sebe, nemůže existovat trvající štěstí v manželství. Sobectví ukončí lásku; láska ukončí sobectví. Manželství je opravdovým pozváním k růstu v nesobeckosti. Život s další nedokonalou osobou nás tlačí k dospělosti, zralosti a zvládnutí umění zapírat sám sebe tak, aby náš vztah rostl. Pavel píše: „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10). Zkouška lásky ve vztahu spočívá v tom, že postavíme partnerovy potřeby před svoje vlastní.
„O čí dobro usiluji při zvládání této situace,“ je otázka, která ukáže skutečný postoj našeho srdce a napovídá nám, abychom postavili našeho partnera před sebe. Úmyslně ustoupit partnerovi vyžaduje ukřižovat sebe a své tělo a podpořit své manželství. Čím více umírá sobectví, tím více žije náš vztah: „…jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek“ (Jan 12:24).