-
"Nejlepší lék na hněv je prodlení."
-
„Rozhněvat se dokáže každý. To je snadné. Ale rozhněvat se na toho pravého člověka v pravý čas, se správným cílem a správným způsobem – to každý nezvládne a není to vůbec jednoduché“ Aristoteles.
-
„Lidi, kteří rozzlobeně vyskočí, vždycky čeká tvrdé přistání.“ Will Rogers
-
Přísloví 27:4 Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň.
-
Přísloví 29:8 Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí.
-
Přísloví 29:22 Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.
-
Přísloví 30:33 Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.
-
Přísloví 25:28„Pokud nedokážeš ovládat svůj hněv, jsi stejně bezmocný jako město bez hradeb, které není chráněno před útokem.“
-
Jakubův 1:19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
-
Matouš 5:22 Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu.
Co je smyslem hněvu?
Co Bůh lidským hněvem zamýšlel? Bůh určil lidský hněv k tomu , aby nás podněcoval ke konstruktivnímu jednání, když se setkáme s něčím nesprávným nebo s křivdou. Účelem hněvu je motivovat nás k pozitivnímu, laskavému jednání, po kterém budou věci lepší, než byly předtím. Hněv je jako červené světlo na přístrojové desce automobilu. Upozorňuje, že něco vyžaduje naši pozornost. Hněv tedy může být silným a pozitivním stimulem a je užitečný v tom, že nás pohne k jednání podloženému láskou, kterým můžeme napravit nesprávné věci a odstranit bezpráví. Může se z něj však také stát zuřivá nekontrolovaná síla. Plyn, benzin atomová energie jsou dobré když jsou pod kontrolou potrubí. Můžou se však z nich stávat smrticí látky když explodují. Ty samé látky které dali teplo, energie přinášejí smrt když nejsou pod kontrolou. Jejích exploze je ničivá.
Dva druhý hněvu
Podobně je to i s hněvem. Existuji dva druhý hněvu -oprávněný a pokřivený.Oprávněný se rodí z křivdy. Někdo se k nám zachová nebo nám způsobí nějaké jiné bezpráví. Je to jediný druh hněvu který Bůh pociťuje. Takový hněv je opodstatněný.
Druhý druh hněvu už ale opodstatněný už není. Spustí jej pouhé zklamání, nesplněné přání, zmařená snaha, špatná nálada nebo celá řada dalších věcí, které nemají s morálními přestupky nic společného. Tento hněv je pokřivený protože představuje reakci na něco méně závažného, než je křivda. V mnoha případech, kdy se na lidi zlobíme, jde o pokřivený hněv. Druhý udělal něco, co mě rozčililo, zklamalo, co se mě dotklo nebo co mě přivedlo do rozpaků, ale ve skutečnosti se nedopustil ničeho zlého.
Pokřivený hněv se od oprávněného liší v jedné základní věci.V případě oprávněného hněvu se vždy někdo dopustil nepravosti Hněv je reakcína tutošpatnost. V přípravě pokřiveného hněvu nás k hněvu vede pocit křivdy.Údajná nepravost je však jen naším dojmem. Ve skutečnosti nic špatného nespáchal. Příklad je Naamánův hněv.
Jak zpracovat svůj hněv
1. Vědomě samí sobě přiznejte, že se zlobíte. Vyslovte to nahlas: „Zlobím se kvůli tornu! Co s tím teď udělám?“ Díkytakovému výroku si
uvědomíte vlastní hněv a také vám to pomůže uvědomit si, co chcete udělat. Umožníte tak i zapoí rozumu vechvíli, kdy se hněváte.
2. Vyvarujte se bezprostřední reakce. Vyhněte se obvyklým, leč destruktivním reakcím, jako je slovní nebo fyzické projevování hněvu nebo naopak jako uzavření se do sebe a mlčení. Odmítněte reagovat tak‘ jak většinou reagujete, když se zlobíte. Když počkáte, pomůže vám to vyvarovat se výroků nebo kroků, které třeba nemyslíte vážně a kterých byste později litovali.
3 Lokalizujte ohnisko svého hněvu. Která slova nebo činy druhého člověka vás rozhněvaly? Pokud vám dotyčný skutečně ublížil, určete, čím se provinil. Jak vám on či ona ublížili? Potom zvažte, nakolik je provinění vážné. Jsou přestupky menší a větší. Vědomí stupně závažnosti by mělo ovlivnit, vaši reakci.
4. Zvažte, jaké máte možností. Ptejte se: Je naděje, že kroky, o kterých uvažuji, problém vyřeší a našemu vztahu pomohou? A je to pro člověka‘ na kterého se zlobím, to nejlepší? Dvě nejlepší volby jsou bud‘ dotyčného užitečně konfrontovat, nebo se vědomě rozhodnout záležitost přejít.
5. Podnikněte konstruktivní kroky. Rozhodnete-li se „nechat to být“ pak v modlitbě vyznejte, že se hněváte a že chcete dotyčného přenechat Bohu. Potom Bohu odevzdejte svůj hněv. Rozhodnete-li se hovořit s člověkem, který vám ublížil, učiňte tak laskavě. Vyslechněte si jeho vysvětlení; můžete tak získat nový pohled na to, co dotyčný udělal a co ho k tornu vedlo. Pokud přizná, že udělal něco nesprávného, a požádá vás o odpuštění, odpusťte mu.
- spracoval NL podle knihy HNĚV- Gary Chapman