J 5,31-47, Ježíšovo svědectví
Svědek je osoba, která podává věrohodnou výpověď o nějaké závažné věci. Důležitý je zejména očitý svědek, který vypovídá o něčem, co sám viděl, slyšel a zažil. Jelikož Židé chtěli Krista zabít, protože nazýval Boha vlastním Otcem (5:18) teď čekali jak se obhájí a kdo dosvědčí pravdivost slova a skutků, které činí. Jan byl mocným svědkem, který poukazoval na Krista, ale On musí mít větší svědectví. Jeho božství, poslání a služby musí být potvrzené z vyšších autorit než lidských.. Jeho svědectví je trojí. Za prvé jsou to skutky které činil (36). Tyto velké a výjimečné skutky mají za úkol potvrdit jeho božský původ. Jsou ukazatelé na to, že je kým se prohlásil, že je. Druhý svědek jeho poslání je sám Bůh otec (37). On svědčí o Kristu tím, že ho poslal a protože slyší jeho hlas a spatřil jeho tvař, to je dostatečný důkaz Otce o jeho původu a poslání. Kristus proto hledá Boží slávu, ne lidskou ani svojí (44). Na druhé straně jeho obvivňovatelé tyto skutečnosti nikdy neprožili (37). Třetí mocné svědectví je Písmo (39). Písmo svědčí o Kristu. Odmítnout Krista znamená nevěřit Písmu (46). Jinými slovy Kristus říká, že je vzájemná jednota mezi jeho svědky. Buď je přijímáte všechny tři, a přijímáte i mě, nebo se to vše obrátí proti vám (45).
Ž 119:129 Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává.
-N. Lica