Ježíš řekl: Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí. v. 39 Oni se mu posmívali. Marek 5:35-43
V domu smutku nevědí nic o Boží moci. Proto se Ježíšovu oznámení, že děvčátko nezemřelo, ale spí, vysmáli. Dá se to koneckonců pochopit. Obecně totiž platí, že smrt představuje tečku za životem. Pán z ní však udělal jenom čárku. A tak všechny vyhnal ven a vzal s sebou dovnitř pouze rodiče a nejbližší učedníky. V té kultuře známka, že nastala smrt byla, že hlasitě truchlili a plakali. A protože pohřeb následoval brzo po smrti byla to pro lidi jediná možnost plakat veřejně. Pán Ježíš se divil nejenom, že plakali, ale hlavně jaký pohled měli na smrt. Pro ně smrt znamenala konec. Pán Ježíš však mluvil o smrti jako o spánku ze kterého On má moc probudit. Proto Pavel píše: Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Efes 2,5
Ten, který má moc probouzet ze smrti ať už duchovní či tělesné je Ježíš Kristus. On zvítězil nad smrtí proto ti, kteří v něho věří se nemusí bát smrti, neboť smrt není tečkou života, ale čárkou kdy začíná opravdový život v nebi. Když život, to je pro nás Kristus, tak smrt je pro nás ziskem, nikoli ztrátou, říká Pavel.
„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“ TGM
Jak o smrti mluvíme my? Je pro nás největší tragedií? Někdo (G. Hansenová) řekl: Nemáme se bát toho, že život jednou skončí, ale toho, že by již nikdy znovu nemusel začít. Smrt není konec, ale začátek pro toho, kdo v Krista věří a miluje ho. Pán Ježíš dal učedníkům nový pohled na smrt protože přišel, aby dal lidem život, který nemůže být zastaven ani smrtí. Martě Ježíš řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. Jan 11,25