Další cestu života určil Jákobovi Bůh. Jákob v něho uvěřil, a proto vykročil „lehkým krokem“ po cestě, kterou mu Bůh určil. Putoval více než 600 km do Cháranu, kde žil jeho strýc Lában.
První část kapitoly popisuje setkání Jákoba s Ráchel u studny.
Je možné, že Jákob se setkává s Ráchel u stejné studně, u které se před několika desítkami let setkal Abrahamův služebník s Rebekou. Na rozdíl od dřívějšího "setkání u studny" při tomto novém je situace opačná v tom, že zvláštní pohostinnost prokazuje Jákob. (Je dost možné, že na odvalení kamene bylo potřeba několika mužů, takže Jákob prokázal neobyčejnou fyzickou sílu). Hned se chopil iniciativy. Prokazuje se jako pohotový služebník. Vnáší do života místních pastevců hned od počátku něco nevšedního a nového, co vzbuzuje údiv a respekt. Když napojí Lábanovo stádo, s pohnutím mysli projevuje Ráchel svůj příbuzenský vztah a představuje se jí. Je vlídně přijat do Lábanova domu. To vše, studně, stáda ovcí, pastýři, kámen, vážení vody, a přijetí do domu, svědčí Jákobovi o bezpečí azylu.
Po měsici Lában řekl, řekni mi svou mzdu. Jákob řekl jedno slovo: Ráchel! 7 let!
Tehdy bylo zvykem, že muž zaplatil rodičům své budoucí manželky „věno“. To mělo být určitou náhradou pro rodinu za ztrátu dívky. Jákob nezaplatil věno v penězích nebo majetku, ale zavázal se k sedmi letům služby pro Lábana. Dar ženichových rodičů do manželství byl v té době asi 50 šekelů, což se rovnalo čtyřem až pěti letům mzdy (Wenham 1994, str. 235). Proto Jákob nabízí sedmiletou prací více než vhodný dar.
29:17 Lea měla mírné – mdlé, slabé očí“. Proč? Rab. Komentář říká, že je to proto, neboť ona ustavičně plakala a modlila se, aby se nemusela vdát za Ezaua. Lidé hovořili, že Rebeka má dva syny. A Lában dvě dcery. Starší si tedy vezme staršího bratra, a mladší mladšího. Její modlitba byla učinná, a díky tomu si nemusela vzít Ezaua a dokonce mohla být první manželkou Jákoba.
Nejzajímavější je 18. verš: „Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval.“ A tak nastala svatba a Jákob měl dostat svou odměnu za sedmiletou dřinu u Lábana. V té zemi totiž měli ještě další zvyk, o němž Lában Jákobovi neřekl. Starší dcera se musela vdát první. Tak Lában podvodem získal na Jákobovi sedm let neplacené dřiny. A o to Lábanovi nejspíše šlo něž o nějaké zachování zvyku.
Tak se Jákob ve svém životě setkává s podobným podvodem, jaký sám způsobil svým přestrojením za Ezaua - pod nevěstiným závojem našel nikoli Ráchel, ale Leu. To je ještě zdůrazněno veršem 26: namísto mladší Ráchel dostal za ženu "prvorozenou" Leu. Ne že by člověk musel v životě vytrpět přesně tytéž skutky, které druhým způsobil, ale Jákob trpce poznává svou vlastní povahu podvodníka v někom jiném - v Lábanovi (a tak se nepřímo setkává se sebou samým, se svou vlastní úskočností).
Pán ale byl nad tím vším, vždyť Lea se měla stát pramatkou nejdůležitějších kmenů, Léviho a Judy a tak i Mojžíše a Davida ba samého Krista.