Když se Izák narodil, bylo Abrahamovi 100 let, a když se Izák oženil ve 40-ti letech, bylo Abrahamovi 140 a z toho vyplývá, že potom po jeho svatbě žil ještě 35 let let.
Tato kapitola mluví o poslední kapitole Abrahamova života. Abraham se po smrti Sáry oženil a jeho žena se jmenovala Ketúra. Měl šest dětí a sedm vnuků. Ketúrovské kmeny jsou jižní kočovné kmeny z nichž nejznámější jsou „Midiánci“, kteří později poskytli útočiště a pomoc Mojžíšovi (Ex3), ale nakonec upadli do pohanství a utiskovali Izraele (Sd6-8).
Zde je důležitá zpráva, že vše, co Abraham měl, odkázal Izákovi. Posledním Abrahamovým krokem bylo, že zajistil, aby Boží smulvní zaslíbení přešlo na Izáka. Dary, které svým dětem dal s největší pravděpodobností představují dary odpovídající dědictví pro každého, aby mohl začít chovat vlastní stáda.
Doba Abrahamova života se naplnila a on zemřel sto let po vyjití z Cháranu ve věku 175 let. V té době by mělo být Izákovým synům 15 let. Abraham zesnul ne v zoufalství a rezignaci, ale „v utěšeném stáří, stár a sytý dnů“. Vkládá se do rukou Božích jako ten, jemuž se dostalo daru pozemského života v dostatečné míře a jenž se „připojuje ke svému lidu“. Tento obrat naznačuje více než pouhý pohřeb. Znamená život s vlastním lidem po smrti.
Žádný z bratrů v této epizodě neprokázal nějaké charakterové kvality. Jákob sice toužil po dobré věci, ale chtěl ji získat zvláštními prostředky - jeho "pohostinnost" je v ostrém kontrastu s pohostinností jeho dědečka Abrahama (Gn 18, 1-8 ... zatímco Abraham prokazoval pohostinnost neznámým lidem, Jákob lstivě čekal na naprostou vyčerpanost svého bratra, aby s ním jednal "tržně", nikoli se soucitem). Ezau zase svým rychlým odmítnutím ukazuje svůj postoj k "nekrátkodobým" věcem (Paul Stevens - str. 31 - cituje Alexandra Whytea: Bible Characters: Adam to Achan, Edinburgh, Oliphants, str. 164):
Cílem Jákobova úskočného jednání je touha po požehnání, požehnání s právem prvorozeného, která se mu potom vyplní o 2 kapitoly dále.
Jaké ponaučení si pro nás z toho vezmeme:
-
rodiče se jistě zamyslí nad tím, aby nedělali rozdíly mezi dětmi. Aby je milovali stejně. Pokud každý má svého oblíbence nevede to k dobru a jednotě rodiny.
-
Nedělej klíčové rozhodnutí ve svém životě, když jsi hladový, nemocný nebo vyčerpaný. Neprodávej, nedávej souhlas a nepodepiš smlouvy, když nejsi fit. Takových rozhodnutí budeš později litovat.
-
Nesnaž se ukojit svůj hlad (ať je jakýkoliv) ve svém životě rychlým pokrmem, který ti satan nabízí a který vypadá červený, sexy, cool, in. Později poznáš, že to není to, co jsi očekával, není to kočka ale čočka. Následků se však nezbavíš, budeš jen hořce plakat. Někteří budou litovat, že přišli o panenství a nedá se to vrátit zpět, někteří budou litovat cizoložství a jiných hříchů, jejichž následky se nedají jen tak setřít.
-
Satan nabízí dodnes pokrm červený, který je „přitažlivý, slibující poznání, a lákavý na pohled a na chuť“. On ale nedává dobré ovoce, ze své zahrádky nabízí pouze zkažené, jedovaté a divoké ovoce, které přebarvuje, aby nebylo poznat na první pohled závadné zboží.
-
Důležité věci, se jen tak rychle nesmí prodat. Kdo věří, nemusí spěchat. Když spěcháme rychle se nakrmit, budeme hořce plakat.
-
Jen V Kristu najdeme uspokojení, štěstí, a požehnání. Raďme se s Ním a pod jeho vedením pak nemusíme padnout do satanovy léčky.