Lot potřebuje znovu být zachráněn, nepoučil se a znovu se usadil v Sodomě po tom, co ho Abraham vysvobodil. Vybral si k životu nebezpečné místo. Založil tam rodinu a zřejmě se mu dařilo, protože měl svůj dům. Bydlel ve známém městě, kde mohl obchodovat a zřejmě tam viděl i skvělou budoucnost pro svojí rodinu. Bylo to ale v Božím plánu? Udělal Lot rozhodnutí na základě porady s Bohem, modlitebního zápasu? Od Lota se můžeme mnohému naučit, jak dělat rozhodnutí, která nás nemusí vést do jeskyně smutku, trápení a úpadku života. V této kapitole končí také jeho příběh zaznamenaný, takže nevíme jak Lot dále žil. Zřejmě nic převratného ani potom se neodehrálo, co by stálo za záznam.
Nemá se ničím zdržovat, katastrofa se blíží. Lot má utéct na horu. Místo aby poslechl, prosí aby směl utéci do blízkého města. Z odůvodnění: „aby mě nepostihlo něco zlého“, není zcela jasné, co myslí. Že by snad nestačil na horu dojít? Či si není jist, že by ta hora byla místem naprosto bezpečným? Zase nedůvěřuje Božímu slovu. Azyl spatřuje ve městě. Boží milosrdenství je tak veliké , že bere ohled na prosbu svého služebníka jakkoli chybujícího, a pro něho zachovává místo, o kterém mluvil. Soár je ztotožňováno s městem Bela (14,2,8).
Sotva lot vešel do Soáru, začíná soud nad Sodomou. Je popsán velmi stručně: „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň.“ Celá krajina Mrtvého moře je dosud svou mrtvostí a neplodností výrazem svědectvím dávné zkázy.
Síra a oheň jsou symboly naprostého zničení. Trestu propadá i žena Lotova, která neposlechla výzvy Božího slova, ohlédla se a odvrátila od Lota, protože se stala „solným sloupem“ viditelným znamením zkázy, kterou je ztrestána neposlušnost. L 17:32 Vzpomeňte si na Lotovu ženu! 33 Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej.
Táto kapitola vyzní pro nás jako varování: Lot zůstává příkladem věřícího otce, jehož víra a odevzdanost bohu stačila na jeho spasení, ale nestačila na spasení jeho rodiny. Příliš pozdě zjistil, že skutečná cesta víry znamená vyučovat svou rodinu, oddělit se od světa a nemilovat ho.
Lot tím, že se oddělil od Abrahama a zahleděl se do sodomské krajiny, se vydal na cestu, která končí krvesmilstvím, jež je mu vnuceno jeho vlastními potomky a stává se praotcem národů , které budou pokračovat ve své zlé cestě sodomské, v cestě vzpoury proti Hospodinu a jeho řádu, v němž je jediná možnost a záruka života.
1 J2:15-17Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.
16 Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa.
17 A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.