Abrahamovi se tak dostává dalšího zjevení Hospodinova. Hospodin se mu ukázal při božišti Mamre, tedy u Chebrónu, kde Abraham postavil oltář. Navštěvuje jej za denního horka, v němž lidem nezbývá než odpočívat, přichází ve chvíli, kdy se toho Abraham nejméně naděje.
Tato vzácná návštěva tvořila 3 muže. Reakce Abrahama na to byla velmi zajímavá: „jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi.“
Možná že my bychom si spíše podezíravě mysleli, co ti tuláci v takovém horku cestují a co chtějí? Došla jim voda? Proč narušují klid? My evropané jsme hodně citliví na svůj odpočinek, klid a den volna. Nečekané plány, návštěvy a lidé, kteří po nás něco chtějí a tím narušují náš program, nemáme příliš v lásce. Abraham však byl citlivý spíše na Hospodinův hlas a protože když se rozhlédl spatřil, že naproti němu stojí tři muži, pochopil hned, že tady jde o vzácnou návštěvu Hospodina a jeho poslů. Proto hned řekl: a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka. 4 Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom. 5 Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."
Abraham nabízí nezbytný projev staroorientální pohostinnosti spolu s úctou až pokorou. Dále nabízí místo pod stromem a chléb. Chléb, obětní koláče a zabité dobytče dokreslují celou scénu jako posvátný hod. Kdo jsou ti tři muži? Ve v. 10, 13, 15 mluví tři v jednotném čísle, jako by mluvil sám Hospodin (ve 13. verši je výslovně jmenován) podle 22. verše se však pozná, že Hospodin je jeden z nich.
Jak se mohl Abrahamovi ukázat Hospodin, když „ Boha nikdo nikdy neviděl“? Není dáno člověku, aby spatřil neviditelného Boha tělesným zrakem. Bůh se proto k němu obrací přes své posly, jenž mají za úkol zjevit člověku Boží vůli, takže Hospodin se s nimi až ztotožňuje. Počet tří, udává svědeckou věrohodnost „Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků. Deut 19:15. Poslové přichází jako lidé. S lidskými potřebami (mytí nohou, jedení, pití). Člověk pochopí Boha jen tehdy, setká-li se s ním na rovině lidského života.
Rabínský komentář k tomuto textu říká: že Bůh poslal 3 anděly, protože každý z nich měl na starosti jeden úkol. Michael zvěstoval narození Izáka, Gabriel rozvrátil Sodomu a Rafael uzdravil Abrahama a zachránil Lota.
Hospodin ví, že dojde ke zkáze Sodomy, a nechce , aby se o tom Abraham dověděl z doslechu a přisuzoval tuto událost nějaké přírodní katastrofě. Abrahamovi věnoval Hospodin svou pozornost proto, aby se Abraham stal zvěstovatelem a učitelem o Bohu a jeho dlouho shovívavé dobrotě k lidem, ale i o jeho nekompromisním postoji k hříchu. A tak si Abraham nemá myslet, že Sodomu zničil výbuch asfaltových studní, ale má vědět, že to byl zásah Hospodinův. Proto Hospodin svému svědkovi “nezamlčí co hodlá učinit“ a jen proto mu to nezamlčí, aby „ přikazoval všem , kteří přijdou po něm :“Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva“ 18:19, jinak se stane opak toho, co Hospodin Abrahamovi „přislíbil“ a byli byste „jako Sodoma, podobní Gomoře“. Iz 1:9 A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.
Hospodinův soud nad Sodomou začíná obžalobou, která má podobu „křiku ze Sodomy a Gomory“. Křik- je výraz pro volání o pomoc, o právní ochranu. Když právní instituce společnosti předcházejí takovýto „křik“ bez povšimnutí, dovolává se tento křik Boha a on sám zasahuje tím, že zahajuje soudní řízení: „ už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází,“ 19:21.
Je jen jeden spravedlivý, pro jehož spravedlnost může být ostatním lidem odpuštěno a to je ten, který ač skutečně nevinný, zemřel smrtí viníka, aby opravdové viníky zachránil. Jenže jeho nevinu, jeho spravedlnost je možné si přivlastnit pouze Abrahamovskou vírou, vírou ve svrchovanou Boží moc a důvěrou, že tato moc je dobrá. Nic takového v Sodomě nalezeno nebylo. Ani později v Izraeli ani jinde na světě. Na záchranu celého světa však bude plně stačit jediný spravedlivý – Ježíš Kristus.
Ř 5:8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.