V této kapitole vystupují ženy: Sáraj a Agar. Když si ženy už nerozumí může situaci zachránit jen A..anděl.
16:1-3, Saraj za každou cenu chce mít dítě.
Sára neplodná, z nějakého důvodu nemohla otěhotnět, nemohla mít dítě. To je pro ženu velká rána. Tehdy taková žena často prožívala od svých vrstevnic posměch a nezřídka se od ní očekávalo, že svému manželovi poskytne služebnici, aby rodina mohla mít dědice. Děti, které služebnice porodila, byly považovány za děti manželky.
Jednou Sáraj řekla Abramovi: „Bůh mi nedopřál, abych rodila. Vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní“. Iniciativa přišla od Sáraj. Už nemohla snést tento úděl, který navíc uznala, že byl od Hospodina. Znám rodiny, které nemohli mít děti. Je to velká bolest a nemyslím si, že bych uměl poradit, co dělat a nedělat. Vím jen, že jsou dobré i docela špatné příběhy, které bych vyprávěl. Znám manžele, kteří adoptovali děti, ale v když dospívali, jejich manželství to odneslo rozvodem. Znám rodinu, která adoptovala dítě, ale co z něho vyrostlo nebylo k Boží slávě, ale k jejich celoživotnímu trápení. Dostali to co chtěli! Znám dokonce i rodinu, která adoptovala děti a podařilo se jim zatajit, že jsou adoptované, a bojí se docela, že by na to přišli. Je otázka, když Bůh nechce, aby někdo měl děti, zda to máme hned obejít, adoptovat, nebo použít dokonce jiné alternativní metody oplodnění apod. Já chci jen říci, že když nám Bůh něco nedovolí, není to proto, že nás chce potrestat, není to proto, že nás nemiluje, není to proto, že si na nás zasedl, ale proto, že má s námi svůj dokonalý plán. Má svůj záměr. Je škoda že Sáraj to věděla, že její neplodnost je od Boha, ale už se neptala co tím Bůh zamýšlí, ale jen přemýšlela jak ho obejít a mít dítě za každou cenu.
Jak si myslíte že dopadneme, když Boha ignorujeme, a navzdory tomu že má jiný plán, my chceme prosadit ten svůj? Jak si myslíte že dopadnem, když Bůh řekne dětem NE, ale my to obejdem? Jak si myslíte že to dopadne, když obcházíme Boha a chceme si splnit své plány? Jak myslíte, že dopadne, když lidé nerespektují Boží slovo a jeho plán a jdou jen za svými cíly?
Proč by manželka prosila svého muže, aby byl nevěrný? Protože sociální zvyky to vyžadovali. Pro nás dnes jsou nepředstavitelné. Proto máme plné dětské domovy a nevěra je pro mnohé dnes okořeněním života. Primární záměr manželství, jak bylo chápáno tehdy, bylo: mít děti. Pokud žena byla neplodná, byla to její odpovědnost, dát svou služebnici svému manželovi, tak aby jméno rodiny mohlo pokračovat. Sáraj dělala jen svou povinnost podle zvyklosti kultury, ve které žila. Pokus se zdánlivě zdařil.
Hagar čeká od Abrahama dítě. Co však nedocenila Sáraj, toho Hagar využila. Počítala, že sama bude matkou zaslíbeného. Proto „přestala si své paní vážit“. Netrpělivost se Sáraj nevyplatila. Jenže v té chvíli se situace komplikuje. Hagar není ochotná hrát trpnou úlohu náhradnice, neboť se domnívá, že se jako matka pánova dědice sama může stát paní. A tak si přestala své paní vážit. Byla arogantní. Sáraj zařídila, aby Abram měl dítě s Hagarou a potom Abrama obvinila, že se řídil jejím plánem. Když prožíváme zklamání je snazší ukázat prstem na někoho jiného, než připustit svou chybu a prosit za odpuštění. Sáraj Agaru velmi trápila a ponižovala. Je tu použitý výraz jako při utlačování Izraelců v Egyptě. Tento výraz může znamenat: „ponižování, útlak, nebo kruté zacházení“. Za vzniklé problémy obvinila Abrama, který ji pak dal právo potrestat Hagaru podle libosti. Tak Sáraj svou rozháranost a zlost, kterou měla na sebe a na Abrama, obrátila proti Hagaře. Degradovala ji na úroveň otrokyně , jak jí to umožňovalo právo. Zřejmě ji nebila, avšak jednala s ní natolik tvrdě, že to Hagaru donutilo k útěku. Zasloužila si Hagar takové jednání? Na jedné straně ano, Bůh ji dovolil, aby trpěla za své arogantní chování. Přesto ale Bůh se o ni postaral. Hněv, obzvlášť, když pramení z našich nedostatků, může být velmi nebezpečný.
Proč tento příběh v Bibli máme? Určitě ně, abychom srovnávali a soudili osoby, které zde vystupují. Když to čteme, máme být natolik pokorní, abychom si uvědomili, jakých chyb se dopouštíme svou vlastní netrpělivostí, panickými obavami, vzdorem a zlobou. Viděli jsme, jak se se tři lidé dopustili vážných omylů:
-
Sáraj vzala vývoj události do vlastních rukou a svou služebnici dala Abramovi za ženu.
-
Abram spolupracoval podle jejího plánu. Když však se věci zvrtly, odmítl se podílet na řešení problému.
-
Hagar utekla před problémem. Navzdory této zamotané situaci Bůh ukazuje, že ho komplikace v našem životě nemohou zastavit v konání dobra a že i naše poklesy dokáže využít k dobrý cílům.
Abram věřil v Boží zaslíbení, ale chtěl si jejich uskutečnění zajistit sám. A výsledkem této lidské aktivity byla spousta komplikací a nakonec „nezkrotný člověk“. Stejně jako Abram musíme poznat, že všechno důležité dělá Bůh sám a my se do jeho díla zařadíme dobře jen tehdy, když se podřídíme za všech okolností jeho slovu, jeho řádu a průběhu událostí, jak on je řídí.
Jeden biblický učitel napsal: „Bůh mě neustále učí, abych žil život, který mám teď, zatímco čekám na naplnění věcí, které mám v srdci. Často se tak soustředěně snažíme ‚porodit‘ něco nového, že vůbec nedokážeme vnímat věci kolem sebe a radovat se z nich. Měl jsem vizi od Boha a deset let jsem čekal na její naplnění. Myslím, že během těch deseti let jsem se připravil o mnoho radosti tím, že jsem se pokoušel ‚porodit‘ mimo Boží načasování. Nauč se radovat tam, kde jsi, zatímco čekáš na to, až se dostaneš tam, kde chceš být.“
-
On všechno učinil krásně a v pravý čas,
-
Oz 12:7 Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství a právo, s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.