Na začátku lidské existence bylo vše hezké. Člověk bydlel v zahradě Eden, kde mohl žít spokojeně a šťastně. Měl k tomu všechny předpoklady - byl v ráji. Oni byli nazí, bez hříchu, a nevěděli co je zlo, smrt a bolest. Proč? Protože poslechli Boha. Poslušnost nás udržuje v Edenu, neposlušností si sami pod sebou uřízneme větev, sami sebe vyháníme ze zahrady na poušť.
Třetí kap. Bible začíná zprávou, že v zahradě byl had. Had je prvním zvířetem, jehož jméno se objevuje v Bibli. Slovo had je v hebrejštině odvozeno od slovesa „čarovat“ nebo kouzlit (stejně i v češtině mají slova „had“ a „hádání“ stejný kořen. Tak každý falešný interpret Božího slova vlastně je jakýmsi čarodějem, věštcem či kouzelníkem.
Kolik stromů je uprostřed zahrady? Dva: strom života a strom poznání dobrého a zlého. Pro Boha je „uprostřed zahrady“ neboli centrem všeho „strom života“ který je výrazem pro Boží blízkost. Pro ženu je uprostřed zahrady, tj. v centru zájmu zakázaný „strom poznání dobrého a zlého“. Had ovšem oba stromy směšuje, neboť ani jeden z nich nejmenuje, a tak vytváří úmyslný zmatek v mysli ženy, ne aby ji svedl, nýbrž aby ji umožnil neposlechnout.
Jsou čtyři důvody, proč si myslíme, že Adam byl u rozhovoru Evy s hadem: 1) jeho mlčení zapadá do bezprostředního kontextu Gn 1—3;Gn 3,6 říká, že “byl s ní”; 3) styl celého záznamu v Gn 3,1—7 naznačuje, že Eva se okamžitě obrátila na Adama a podala mu ovoce; 4) jiní muži zmínění v 1. knize Mojžíšově také prožívali tento odvěký problém Adamova mlčení, což naznačuje, že jeho mlčení se stalo u jeho mužských potomků běžným způsobem jednání.
Adam se projevil jako mlčenlivý, pasivní muž. Podobně jako mnozí muži v dějinách byl fyzicky přítomen, svými city však nikoli. Ustoupil do pozadí, místo aby se postavil doprostřed jeviště. V první kapitole Bible se Bůh staví doprostřed všeho dění a svým slovem mění pustinu v ráj. Adam naopak ustupuje. Jeho hřích začíná mlčením. Měl hovořit, neřekl však nic. Poslouchal hada, slyšel odpověď své ženy, přijal ovoce a pak jedl. Boží slovo vytvořilo z chaosu svět, Adamovo mlčení do světa vneslo zpátky chaos.
Jaké bylo vyvrcholení dramatu?
„Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.“ 3:8
Edenská nahota poukazuje na naší největší potřebu v životě – potřebujeme Boha. Nic na světě nás nemůže uspokojit natolik, abychom Boha nepotřebovali. A hřích? Ten nás vždy nechává prázdnými, nahými, slabými a
oddělenými od Boha. Nezbývá nám nic, když jsme svůj oděv zaprodali, ztratili či o něj hříchem přišli, něž přijmout skrze víru nový oděv spravedlnosti, odpuštění a svatosti, který nám připravil Bůh ve svém milém synu na
kříži. Bible prohlašuje: „Kdo je v Kristu je nové stvoření.“ 1 K 5:17.
Na co poukazuje otázka KDE JSI?
V každé náboženské knize najdete vyprávění o člověku, který hledá Boha. To však, není Boží cesta. Spasení není výsledkem lidského hledání Boha, ale výsledkem Božího hledání člověka. Člověk od svého milujícího Boha
utekl a Bůh za ním volá: "Kde jsi?"
Genesis 3 kapitola by se dala shrnout větou z Řím 6:23: „Mzdou hřích je smrt“. Jinými slovy jsou následky, kterým musíme čelit, když jdeme proti Bohu. Tato kapitola je vysvětlení všech otázek, které člověk má ohledně
utrpení, hříchů smrti, bolesti, nemocí a nespravedlnosti. Tato kapitola skutečně ovlivnila dějiny lidstva, neboť způsobila lavinu, jež pohřbila lidstvo ve smrti. Tady máme zdroj lidské zkaženosti. Lidská zkaženost je stav
lidské duše ve které není nic duchovně dobrého. Stav, ve kterém není opravdová poslušnost Bohu.
Duchovní boj začal právě v Genesis 3. Uvědomujeme si, že na světě působí tohle dvojí símě? Konečné vítězství samozřejmě přijde, ale je důležité nepustit ze zřetele ten dlouhodobý boj, kterého jsme účastni. Každý člověk
musí čelit rozmanitým pokušením a měl by dělat všechno pro to, aby tu svou bitvu vyhrál. Před příchodem Krista se vítězství docilovalo poslušností ve víře v Hospodinovo vítězství, které přijde. V naší době po Kristově
příchodu je na nás, abychom se prostřednictvím víry s Kristem ztotožnili. Co znamená být spasen? Znamená to - být V KRISTU. Mimo něho není spása. Mimo něho není šance na přežití Božího soudu...
Bůh jak jsem ho neznal. Ano Kristus je v první kapitole -skrze něho byli stvořeno všechno. A zde ho poznáváme a vidíme jako potomka Evy, on símě Evy - ten, který rozdrtí hadovi hlavu. A kvůli tomu Pavel píše 16:20 „Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi.“