První kapitola knihy Genesis začíná mluvit o počátečním období, kdy Bůh do chaosu vnesl řád, do stavu pustoty a prázdnoty vnesl smysl, účel a hranice (viz [6]: pokud první verš chápeme jako nadpis oddílu, pak Bible začíná slovy "země byla pustá a prázdná" -- čili nemapuje vesmír od vzniku hmoty nebo nezajímá se, kdy hmota vznikla, pouze zdůrazňuje, že Bůh zemi vyvedl z chaosu do řádu. A tak vlastně představuje toho, kdo stanovil hranice tomuto vesmíru. První hranicí, kterou Bůh určil, byl čas. Stanovil, aby se časový úsek dne střídal s časovým úsekem noci. Vše, co se bude dále ve vesmíru odehrávat, bude ohraničeno dimenzí času.
Jak dlouho Pánu Bohu trvalo stvoření světa? Na délku dnů stvoření existují dva základní pohledy: (1) každý den bylo čtyřiadvacet hodin dlouhé období; (2) každý den představuje neurčité časové období. Podstatou biblické zprávy však je skutečnost, že za stvořením stojí Bůh-jako stvořitel. Pokud nevěříme prvním třem kapitolám Bible, pak těžko budeme věřit dalším kapitolám.
Izajáš 40:26 "K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?" Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
První den – BUĎ SVĚTLO!
3 I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.
4 Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
Aby bylo světlo, nemusí Bůh ani rozkazovat, stačí aby promluvil. Světlo vzniká v okamžiku, kdy pronese slovo: „Rozsvětli se! „
Jak mohl bez slunce existovat den a noc v prvních třech dnech?
Pro den a noc není slunce nutné! Nutné je světlo a otáčející se země. Máme-li tedy světlo z jednoho směru a točící se zemi, může zde být den a noc. Odkud se vzalo světlo? G 1,3 nepohybně ukazuje, že šlo o stvořené světlo, které odlišovalo den a noc, než Bůh čtvrtý den stvořil slunce, aby vládlo nad již dříve stvořeným dnem. Jedním z důvodů, proč to Bůh udělal právě takto, bylo, aby ilustroval, že slunce nemá ve stvoření takové přednostní postavení, jaké mu lidé v dějinách měli sklon přisuzovat. Den je prostě proto, že to tak chtěl Hospodin, a ne proto, že svítí slunce.
Slunce nedalo zrod zemi jak to vysvětluje evoluční teorie – slunce bylo Božím dílem -nástrojem který měl vládnout dni, jejž Bůh stvořil. Po dlouhé věky lidé, jako Egypťane uctívali slunce. 5M4,19 varuje Izraelce aby neuctívali slunce jako pohanské kulty kolem nich.
Opravdu to Bohu trvalo šest dní? Proč šest dnů?
V biblické hebrejštině existují slova jako olam či kedem, které se velmi dobře hodí na popis dlouhých časových úseků nebo neomezených časových období, ale v Gn 1 není použito ani jedno z těchto slov. Nemáme žádný biblický důvod uvažovat o stvořitelských dnech jako o dlouhých časových obdobích. Jediný důvod, proč dnes lidé takto uvažují, je tlak moderní vědy a společnosti k přijetí evolučního myšlení. Tedy jde o důvod mimobiblický, který nepochází z Božího zjevení.
První ředitel Marshallova kosmického letového centra NASA, Wernher von Braun, který je známý jako „otec amerického vesmírného programu“, oznámil v publikovaném článku v květnu 1974: „Člověk nemůže být vystavený vlivu zákona a řádu vesmíru, aniž by došel k závěru, že za tím vším musí existovat návrh a záměr… Čím více rozumíme složitosti vesmíru…tím větší důvod jsme nalezli žasnout nad podstatou návrhu, na kterém je to založeno… Být nucen uvěřit pouze jednomu závěru – že všechno ve vesmíru se stalo náhodou – by velmi narušilo objektivitu samotné vědy… Který náhodný proces by mohl vytvořit mozky lidí nebo systém lidského oka? Evolucionisté vyzývají vědu, aby dokázala existenci Boha. Ale musíme skutečně rozsvěcet svíci, abychom uviděli slunce? Říkají, že si nedokáží zviditelnit Návrháře. Může ale fyzik zviditelnit elektron? Jaké podivné důvody přiměly některé fyziky k tomu, aby přijali nepředstavitelný elektron jako reálný, když odmítají přijmout skutečnou existenci Návrháře na základě toho, že si Ho nedokáží představit?“ Toto zamyšlení, které čteš, nebylo výsledkem „třesku“ v tiskovém stroji. Ne, jestli existuje časopis, pak musí existovat vydavatel. Jestli existuje budova, pak musí existovat architekt a stavitel. Jestli existuje umělecké dílo, pak musí existovat umělec.
Sedmý cyklus v židovském kalendáři končí sobotou, takže den jedna je vlastně neděle. A to je v našem křesťanském kalendáři den vzkříšení. Tím je jakoby vyvýšen nad ostatní dny, neboť vzkříšením v tomto dni, Bůh veřejně demonstroval přitakání svému Synu. Dal najevo, že Syn je hoden života navzdory smrti, a tak jej vzkříšením vysvobodil z její moci a vrátil do života. Jan v prologu ke svému evangeliu píše, že život vzkříšeného Krista je světlo lidí, které svítí navzdory tmám. A protože jeho život je ztělesněné Hospodinovo slovo (logos) dostali jsme se opět k prvnímu dni stvoření. Světlem to vše začíná, jak ve vesmíru tak nové stvoření v Kristu. Kristus je zdrojem života a pro lidi světlem na cestě k Bohu. Ježíš je to pravé světlo, které září vstříc každému člověku.
On řekl: Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“ Jan 8,12 SNC