Osobní evangelizace–poslání každého křesťana

(přepracovaní mé diplomové práci z VOŠ Olomouc 1998)

Zpracoval Nick Lica, pastor BJB

2. Kořeny evangelizace a principy Velkého poslání

Mt 28:18-20

Zdá se , že Coca Cola je dnes už všude, ale jak se tam dostala? Následující moto uveřejněné v příručce společnosti to vysvětluje. Mysli globálně, ale jednej lokálně. Čím je tento slogan pro Coca Colu, tím je Velké poslání pro církev. Sbor, který chce poslechnout Ježíšův příkaz dělat učedníky ze všech národů musí také jednat lokálně.

Minule jsme si ujasnili co je evangelizace a řekli jsme si že je to proces: zvěstovaní, výchovy, a vyzbrojení ke službě.

Když o tom přemýšlíme nemůžeme jít dál dokud se nezeptáme: odkud evangelizace pochází? Čí je to myšlenka?

Dnes se zamyslíme nad původem evangelizace (odkud pochází a 3 principy jak máme získávat učedníky pro Krista.

I. Kořeny evangelizace

Jaký je původ evangelizace? Na takové otázky nám Bible odpovídá hned od začátku. Pán Bůh stvořil člověka a postavil ho do Ráje, aby s ním měl společenství. Člověk však Boha neposlechl a tím zhřešil. Hřích způsobil mezi Bohem a člověkem propast a tím bylo jejich společenství narušeno. Od té doby se člověk vzdálil od Boha a Bible označuje tento stav člověka takto: ,,Nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha" (Římanům 3,11).

Bůh však hledal člověka, i když člověk byl neposlušný a hříšný. A právě tím začíná evangelizace - hledáním člověka. ,,Hospodin Bůh zavolal na Adama: "Kde jsi?" (Genesis 3,9).

V Ježíši Kristu Bůh hledá člověka stále, i dnes: ,, Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, to co zahynulo" (Lukáš 19,10).

Jeden autor (R.B. Kuiper ve své knize ,,God centred evangelism”), píše, že evangelizace má kořeny ve věčnosti, a že Trojjediný Bůh je původcem evangelizace.

2.1. N e b e s k é   k o ř e n y - nebeské poslání

Byl to věčný Boží plán, aby On vykoupil svět. Bůh sám měl iniciativu ve smíření s člověkem. Bůh, který je láska, dal odpadlému člověku šanci aby se navrátil tam, kde původně byl - do Ráje. Proto Pán Bůh učinil první krok k nám a poslal svého Syna, aby nás smířil s Bohem skrze jeho dokonalou oběť. On byl poslušný, přijal a splnil toto Boží poslání, proto ho mohl dále svěřit svým učedníkům. Pán Ježíš mluvil často o svém nebeském poslání (Matouš 10.40, Jan 5.24, 6.38, 7.16, 17.18, 20.21).

• a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal

• Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás

Ježíš byl prvním evangelistou a celá naše evangelizace nebo misie pochází od něho, protože On je původce evangelia a On sám je jeho ústředním tématem. Duch svatý byl tím, kdo zmocnil Ježíše k poslušnému plnění úkolu nést evangelium a je pokračovatelem evangelizace, kterou začal Ježíš. Duch svatý přišel, aby spolupracoval s Ježíšovými učedníky, aby jim pomáhal, vedl je a zmocnil ke svědectví o Kristu. Své dílo začal hned po tom, co Pán Ježíš dokončil dílo spásy a odešel ke svému Otci.

Proto můžeme říci, že evangelizace nemá lidský původ, nýbrž Boží. Je to Boží plán. Pán Bůh naplánoval toto dílo ještě před stvořením světa, On je začal a my jsme jeho pokračovateli. Původní kořeny evangelizace jsou v nebi.

2.2. P o z e m s k é    k o ř e n y - velké poslání

Evangelizace, jako úkol církve, je založena Ježíšem na ,,Velkém poslání” z Matoušova evangelia 28. 18-20.

Jestli si přečteme tento text v původním jazyce (řečtině), můžeme vidět, že obsahuje čtyři důležitá slovesa z nichž tři jsou v příčestí, a pouze jedno je v rozkazovacím způsobu (imperativ) - získávejte učedníky.

Velké poslaní je poslání a vyslání církve do světa. Pán církve ukončil svoje nebeské poslání na zemi, a proto ho předal dál své církvi. Dr. Wagner to definoval takto: ,,Posláním církve je zaujmout ve světě tak pevné postavení, aby Kristovo evangelium mohlo být slovy a skutky efektivně komunikováno. Konečným posláním církve je, aby se všichni lidé stali věrnými Kristovými učedníky a odpovědnými členy jeho církve.” 11

Cíl velkého poslání je právě tento imperativ (příkaz) - získávat učedníky pro Krista. Toto poslání Ježíš předává svým učedníkům. Tím mají nebeské právo moci pokračovat v jeho díle. On postavil před učedníky nejen cíl, ale také strategii, jak tohoto cíle dosáhnout.

2.3. Z í s k á v á n í    u č e d n í k ů - cíl velkého poslání

Billy Graham ve své knize ,,Biblický standard pro evangelizaci” v třinácté kapitole píše: ,,Evangelizace je víc než jen prostě vést k rozhodnutí pro Krista. Je to naléhání na lidi, aby se stali učedníky - následovníky - Ježíše Krista. Proto je evangelista zodpovědný za to, aby lidem, kteří uvěřili na základě jeho služby, umožnil růst v učednictví." 12

Evangelizace není jednorázová záležitost, ale něco, co pokračuje dál za zvěstováním evangelia. Víme, že pokud člověk přijme Krista do svého srdce, se znovu narodí, ale duchovně je na úrovni dítěte. Proto potřebuje pomoc, aby mohl růst a upevnit se ve víře, aby byl dospělý v Kristu. To je proces, který vyžaduje určitý čas a práci. Cíl každého sboru, který chce růst duchovně i početně, by měl být cíl Velkého poslání: získávat učedníky pro Krista. Než Ježíš řekl ,,Jděte” svým učedníkům, řekl: ,,Pojďte ke mně”. Proto je nutné se na tento úkol důkladně připravit. První učednici to udělali tak, že byli s Ježíšem, a nechali se vychovávat od svého Mistra.

,,Evangelizace je tedy počátkem procesu získávání a výchovy učedníků. Evangelizací se na jedné straně obracíme ke ztraceným lidem, na druhé straně se evangelizace zabývá přeměnou těchto ztracených lidí v Kristovy učedníky.” 13 Pán Ježíš se věnoval dvanácti lidem tři roky a z obyčejných rybářů učinil rybáře lidí, kteří pokračovali mocně v dosažení Kristova cíle: získání světa pro Boha.

Cíl byl církvi už dán a zůstává stejný. Záleží jen na nás, zda “se chceme dát do pohybu” a dělat to co Bůh chce.

K získávání učedníků nám náš mistr dal tři principy:

1. J d ě t e - infiltrační princip

První krok v evangelizaci je vydání se na cestu - rozhodnout se vykročit a začít svědčit. (,,Jděte” ke všem národům ... ). Poslání je i pro dnešní církev stejné: abychom se vydali na cestu ke ztraceným lidem a získali je pro Krista. ,,Jděte” je rozhodující krok k dosažení cíle: získávání učedníků. Nestačí mít jenom cíl, ale musíme zvolit tu správnou cestu, jak toho cíle dosáhnout. Hledáme i my cestu, jak se dostat s evangeliem k sousedům nebo kolegům v práci či ve škole? Právě o to jde: pronikat s evangeliem do společnosti. “Vyjití” předchází kázání a stojí před křtem a učením. To je první věc, kterou od nás Bůh vyžaduje. Rybář, který chce chytit rybu nečeká, že ryba připlave k němu, ale musí jít k řece, tam kde ryby jsou. Stejně tak i my chceme-li zasáhnout lidi evangeliem, musíme jít za nimi tam, kde jsou. Evangelista Reinhard Bonnke píše ve své knize ,,Evangelizace ohněm”: ,,Opravdovou církví je církev typu jdi, a nikoli církev typu seď.” 14 My musíme udělat první krok k nim. Pán Ježíš nám nekázal z oblaků, ale vzal na sebe lidské tělo a přišel mezi nás.

2. K ř t ě t e - identifikační princip

Obrácení lidé, kteří se stali učedníky Ježíše, jsou pokřtěni ,,ve jméno Otce a Syna i Ducha svatého”. To znamená, že učednictví Ježíšovo zahrnuje vztah s Otcem a také s Duchem svatým. Křest učedníků Krista je identifikační a přijímací akt do těla Kristova, kterým je církev. Křest se nekoná proto, aby byl člověk spasen, nýbrž proto, že už má jistotu spasení.

John Stott píše: ,,Lidé se mohou stát Ježíšovými učedníky v tajnosti, ale musí být pokřtěni na veřejnosti. V podstatě křest je veřejné vyznání a potvrzení víry pro ty, kteří tvrdí, že jsou Ježíšovými učedníky, a jsou přijímáni do viditelné církve. Při postupu od učednictví ke křtu Ježíš přechází ze soukromí na veřejnost, z osobní na společné, od obrácení k členství v církvi. ”15

Tento veřejný akt je velmi důležitý moment v životě učedníka. Apoštol Pavel zdůrazňuje teologický význam křtu slovy z Římanům 6.3-4: ,,Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života.” Teolog John F. MacArtur vykládá tento oddíl takto: ,,Skrze víru v Ježíše Krista jako Pána a Spasitele, jsme byli skrze nezměrný božský zázrak, vzati zpět o 2 000 let a stali jsme se součástí Spasitelovi smrti, byli jsme s ním pohřbeni. Pohřeb je důkaz smrti.”

V druhém principu jde právě o to, že skrze křest se identifikujeme se smrtí a vzkříšením Krista, a veřejně vyznáváme, že začínáme žít nový život s Kristem.

3. U č t e - instruktážní princip

Je vždycky jednodušší věc začít než ji ukončit. Jeden známý evangelista řekl: ,,Zjistili jsme, že je třeba jen 5 % úsilí získat jednoho člověka pro Krista, ale 95 % úsilí udržet ho v Kristu a růstu k dospělosti v církvi." Pokud jsme získali někoho pro Krista, musíme ho vyučovat a pomáhat mu, aby rostl duchovně. V této fázi se naše úloha změní - už nejsme ,,evangelizátoři”, ale učitelé mladého křesťana. Cíl velkého poslání není úplně dosažen, když lidé jsou jen obrácení k víře a pokřtěni; oni potřebují být také vyučováni.

Ježíš řekl: ,,učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.” Co se týká učení nových křesťanů, John Stott zdůrazňuje: ,,Je velmi důležité, aby ještě od začátku nově obrácení pochopili, že biblické učení je Kristovo učení. Obrácení se stali učedníky Kristovy; byli pokřtěni v Kristu a musí být vyučeni o všem, co Kristus přikázal.” 17

Aby Kristus mohl růst v nových křesťanech, musí tito křesťané držet Kristo-centrické učení. Oni potřebují znát Krista, aby potom mohli žít jako Kristus. Tato fáze je velmi důležitá v evangelizačním procesu, protože rozhoduje o tom, jestli se nový křesťan stane Ježíšovým učedníkem nebo ne. Jen skrze vyučování můžeme klást důležité duchovní základy v životě nového křesťana, aby mohl potom zůstat věrný svému Pánu a sám mohl být tím, kdo časem bude moci vést a upevňovat další lidi ve víře.

Závěr:

Evangelizace má nebeské kořeny, protože Bůh je ten, který v Kristu chce hledat člověka a zachránit ho. Kristus však toto poslání od svého otce dal nám.

Cíl tohoto posláni je získávat učedníky pro Krista. Ve sboru můžeme dělat mnoho věcí jestli však nezískáváme učedníky neděláme to, co je důležité a to co chce Bůh. Získávat učedníky můžeme jedině podle návodu našeho mistra:

• jděte

• křtěte

• učte.

Opravdovou církví je církev typu jdi. Cílem tohoto vyučování je právě to, aby nám pomohlo, povzbudilo nás a vybavilo nás jít a plnit poslání, které jako sbor máme v tomto kraji.