Vyrůstal jsem ve sboru, kde jsem slyšel o vytržení a tajném příchodu Páně, při kterém vezme do nebe ty, kteří jsou připravení na jeho příchod.
Byl jsem vyučen, že druhý příchod Krista bude mít dvě fáze: nejprve si přijde pro církev a vytrhne ji ze světa, a potom později přijde v oblacích s Církví a bude na zemi kralovat 1000 let. První fáze příchodu se nazývá VYTRŽENÍ, a je dokonce o tom i natočený film. Druhá fáze je „druhý příchod Krista“.
Eschatologie není lehké téma.
Kázal jsem první 3 kapitoly Zjevení a potom jsem studoval zbytek knihy po kapitolách. Vyžádalo to asi rok studia. Kniha Zjevení je jedinou prorockou knihou Nového zákona, a myslel jsem, že budu muset kázat o vytržení církve.
Byl jsem ale překvapený, když jsem zjistil, že po celou dobu studia jsem vlastně nemusel o vytržení kázat. Proč? Protože jsem tuto doktrínu v knize Zjevení nenašel. Tak jsem začal pátrat a kladl jsem si otázky, odkud se vzalo toto učení a kde má původ? Kdo přišel s touto myšlenkou a teorií? Jak se rozmohla v tak světoznámé učení? Má biblický základ?
Církevní otcové nedali jasné vyjádření ohledně eschatologie nebo vytržení. Není žádný důkaz, že církevní otcové jako Augustin, Ignatius, Clement a jiní učili doktrínu o tajném vytržení církve. Čemu oni věřili? Církevní otcové věřili a očekávali druhý příchod Krista.
Církevní otcové dávali velký důraz na bezprostřední blízkost příchodu Ježíše Krista a pochopili to jako doslovný návrat Krista. Raná církev prožívala velké soužení a pronásledování ze strany Římského impéria. Očekávali bychom, že pokud by někdo někde tuto doktrínu rozvíjel, tak doba rané církve by k tomu měla dokonalé podmínky, protože tehdy byli pronásledováni a byli uprostřed velkého soužení po všech strakách, a přesto nekázali a neučili o vytržení. Jak je to možné? Oni prošli velkými zkouškami a utrpením, protože byli věrní svému Pánu. Bůh byl s nimi, když prošli údolím stínu smrti (Ž 23).
V období mezi Augustinem a renesancí převážně dominovalo Augustinovo pochopení církve a jeho spiritualizace milenia jako Kristova panování se svatými.
Proto musíme jít dál a ptát se, zda reformátoři věděli něco o „teorii vytržení“. Reformátoři 16. století viděli jasné a ostré paralely mezi katolickou církví a knihou Zjevení. Tento názor byl mezi reformátory tak silný, že šli tak daleko ve výkladu, že prohlásili, že papež byl Antikrist a katolickou církev prohlásili za nevěstku Babylonu (Zj 17).
Martin Luther a Jan Kalvin měli silnou víru v Kristův příchod a povzbuzovali své posluchače a čtenáře k tomu, aby se připravili a očekávali jeho příchod každou chvíli. Jako církevní otcové, oni také zdůrazňovali bezprostřední blízkost příchodu Ježíše Krista, avšak jako jednu událost.
Kristův návrat bylo jedním z velkých nerozvinutých témat reformačního období. Pokud církevní otcové neučili o vytržení a reformátoři také ne, potom tato doktrína je skutečně nová.
Pro mnohé je zajímavé a šokující objevit, že učení o „tajném příchodu a vytržení církve“ nenajdeme v žádném překladu Bible. Navíc o tom není žádná zmínka v křesťanské literatuře před rokem 1830.
Jak to začalo?
První kazatel, který kázal o „vytržení“ byl Edward Irving v polovině 19. století. Irwing měl některé extrémní názory ohledně užívání duchovních darů, včetně mluvení v jazycích a prorokování. Měl několik následovníků, kteří přijímali jeho radikální názory. Když ale při Irvingových bohoslužbách v průběhu projevů těchto „darů“ nastalo chaotické rozrušení, Skotská církev (presbyterní) zakročila a zbavila Irvinga úřadu kazatele v roce 1832.
Konečným výsledkem Irvingova propuštění z úřadu duchovního byl vznik Katolické apoštolské církve, která (stále) existuje dodnes. Irvingovo hnutí rostlo a stalo se základem dnešní moderní apoštolské církve. Přirozený vývoj tohoto hnutí vedl k vzniku fenomenu “torontsého ducha smíchu“, který sváděl a oklamal mnoho lidí. Někteří církevní historici se zmiňují o Irvingovi jako o „otci moderního Pentikostalismu (apoštolského hnutí).
Nicméně, v roce 1830 v průběhu Irvinogvých shromáždění, předtím než byl z úřadu propuštěn, jedna mladá skotská dívka jménem Margaret MacDonald, upadla do „transu“. Po několika hodinách „vidění“ a „prorokování“ odhalila, že příchod Krista se bude odehrávat ve dvou fázích ne v jedné. „Kristus“ přijde poprvé viditelně jen k spravedlivým a vytrhne je, potom přijde po druhé, aby přinesl trest pro nespravedlivé v národech.
Toto „tajemné vytržení“ bylo prosazováno Irvingem, který také tvrdil, že slyšel „hlas“ z nebe přicházející, aby to učil dál.
Někteří moderní badatelé tvrdí, že Irvingovi spekulace ohledně vytržení byly inspirovány španělským, jezuitským knězem Lacunza, jehož knihu Irving v roce 1827 přeložil pod názvem „Příchod Mesiáše ve slávě a majestátu“. John Darby, Angličan a průkopník hnutí Playmouth Bretheren (Křesťasnké sbory), byl stržen názory Irvinga o vytržení.
Když Darby slyšel o Irvingových aktivitách, odcestoval do Skotska, aby si s Irvingem a jeho následovníky promluvil o „tajném vytržení“. Byl to Darby, který se stal mistrem a vývojářem „biblických argumentů“, aby podpořil toto nové učení a jeho pomocí se rozvinulo. Darby vzal tuto teorii do USA, kde se setkal s Moodym a potom se vše rozvinulo po roce 1920 na teologickém semináři v Dallasu. Tak se Darby stal „otcem učení o vytržení“.
Díky Darbyově „teorii vytržení“ se tato doktrína stala do dnes světoznámá a popularizovaná v Britanii a konečně v USA, většinou jako výsledek Scofieldových poznámek ze Scofieldovy Bible s poznámkami. Tyto Bible se dostaly do Anglie a mnoho kazatelů přijalo jeho poznámky pod čarou bez rozmyšlení jako autoritativní a tak se učení o vytržení začalo ještě více šířit mezi protestantskými církvemi.
Za posledních 20 let stejnou teorii o konci světa popularizoval znovu Tim Lahaye a Jerry B. Jenkins v sérii knih Left Behind (Zanechaní na pospas, Napospas osudu), které se dočkaly i zfilmování. Tyto knihy se prodávaly v deseti milionech kusů a staly se bestsellerem. Popularita není kriterium, podle něhož rozhodujeme, zda nějaké učení je pravdivé a biblické.
Vytržení a ostatní církve
Ne všechny křesťanské denominace přijímají teorii o vytržení.
-
Římsko-katolická církev nepřejímá teorii vytržení. Oni věří, že tento koncept je chaotické pochopení druhého příchodu Krista.
-
Východní pravoslavná církev také odmítá teorii vytržení. Od začátku nikdy žádný jejich biskup to neučil.
Zní mi to divně, že toto učení bylo skryto církvi skoro 1800 let. Je možné, že tak dlouho tolik brilantních teologů tuto teorii doposud neznalo a potom jí jedna dívka dostala skrze vidění?
Jak jste si všimli, původ této teorie je velmi tragický, divný a pochybný. Přišla tato teorie na svět jako důsledek pečlivé exegeze a studia Bible? Ne!
První osoba, která o tom začala mluvit, byla mladá dívka jménem Margaret MacDonald, která nebyla žádným teologem, ale byla“ prorokyní“ v Irvingově hnutí. Nevím, jak vy, ale já mám problém s tímto původem, zdrojem a způsobem jak zjistit novou pravdu z Bible. Zakladatelé Mormonů, Svědků Jehovových a jiných divných náboženských skupin také „ dostávali vidění a novou pravdu“ podobným způsobem a zakládali své teorie na falešném učení. Zamyslete se nad tímto a sami si o tom udělejte obrázek.
Jaký je můj závěr a odpověď na to?
Věřím v Kristův příchod. Jedna událost! Když On přijde, není žádná jiná šance, neexistuje „zanechání“ lidí, neexistuje možnost žít dále na zemi jako předtím. Kristův příchod udělá všemu konec. Bude to konec země, a života na této zemi a ve stejné době, bude to nový počátek Jeho lidu, který bude s ním kralovat v Jeho království.
Neočekávám vytržení, očekávám Jeho příchod jako apoštolé, jako církevní otcové a tak, jak tomu církev vždy věřila.
Populární série knih a filmů “Zanechaní na pospas osudu“ musíme opravdu zanechat na pospas a odmítnout.
-Nick LICA (srpen 2017)