Naše poklady v Kristu

Koloským 2:3  v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Poklady jsou věci, kterých si vážíme, ceníme a které jsou pro nás velmi důležité. Určité věci si ceníme jen kvůli vzpomínkám, jenž nám navozuje. Jsou pozemské poklady a duchovní poklady. Naše pozemské poklady mohou být zničené molem, rezem, mohou být ukradené, vytunelované, nebo ztrácí hodnotu kvůli finanční krizi na trhu. Náš Pán o těchto pokladech řekl známý verš: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ Mat 6:21

Pokud naše srdce patří Kristu, tak objevíme, že v něm jsou skryté ne některé poklady, nýbrž všechny poklady moudrosti a poznání. Proč jsou nazvány: poklady moudrosti? Největší poklady na zemi jsou dnes drahé kovy jako zlato a diamanty, které dokážou uchovat hodnotu peněz ve skrytých trezorech. Písmo však praví v Př 16:16: „Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost.“

Jsou tedy poklady cennější než zlato a stříbro, a to jsou naše poklady moudrosti v Kristu. Když hledáme v Novém zákoně verše, které obsahují spojení „v něm“ (v Kristu) najdeme několik vzácných pokladů, které se nedají získat žádnou měnou ani zlatem. Tyto poklady mají být zdrojem naší trvalé radosti a vděčnosti.

Vykoupení a odpuštění hříchů

„V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů.“ Kol 1:14

Slovo vykoupit znamená "vyplatit" a tímto něco získávat. Tento termín byl používán zejména v souvislosti s vykoupením otroka na svobodu. Použití tohoto termínu při Kristově smrti na kříži je docela vhodné. Jestli jsme "vykoupeni", potom náš předešlý stav byl otroctví. Bůh koupil naši svobodu, a už nejsme víc v otroctví hříchu anebo Starého Zákona. Tato metafora je učením Galatským 3:13 a 4:5. Z čeho nás Bůh vykoupil?

• Galatským 3:13  Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe.

• Titovi 2:14  On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

K vykoupení Kristus přidal i další vzácný poklad odpuštění naších hříchů. Jak by se ti líbilo, kdyby tvůj seznam hříchů a nedostatků byl zveřejněn? Nepříjemná myšlenka, že? Existuje takový seznam? Ano, existuje a je dlouhý. Podrobně popisuje všechna tvoje špatná rozhodnutí, nenávistné skutky, postoje neodpuštění, předsudky, chamtivost, smyslnost, lži. Bible říká, že Bůh je všechny zaznamenal. Ale ty jsi nikdy ten seznam neviděl, že? Ne, a nikdo jiný také ne. To proto, že: „…všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž.“ Kol 2:13.

Někdo napsal:

• Kdyby naší největší potřebou byla informace, Bůh by poslal vychovatele.

• Kdyby naší největší potřebou byla technologie, Bůh by poslal vědce.

• Kdyby naší největší potřebou byly peníze, Bůh by poslal ekonoma.

• Kdyby naší největší potřebou byla zábava, Bůh by poslal baviče.

• Naší největší potřebou však je odpuštění, proto Bůh poslal spasitele.

Mír - „V něm je náš mír.“ Efezským 2:14

Boží recept na mír, je v osobě jeho Syna, Ježíše Krista, kterého označil za Knížete pokoje. Bez díla vykonaného na kříži je v životě jen hořkost, nesnášenlivost, zlá vůle, vzpoura, předsudky, žádostivost a nenávist. Velké problémy světa se dají vyřešit jen u kříže. Jen v Kristu se mění nenávist v lásku, válka v mír, nesnášelivost v toleranci, a rozdělení v jednotu. V Kristu dosáhneme mír a pokoj. Slovo „šalom“ je výraz, který se v židovském prostředí používá k pozdravu a zároveň k označení ideálního stavu pro život. Samotné hebrejské slovo šalom vyjadřuje mnohem více než pouhou nepřítomnost války – je totiž souhrnným označením zdraví, spokojenosti, spořádanosti, harmonie, klidu, pohody a neporušenosti. Šalom zažíval člověk při svém stvoření, než upadl do hříchu a neshod. Proto šalom lze též definovat jako „znovunalezený mír“, neboť „znamená smíření mezi Bohem a lidmi, lidmi a přírodou, mezi lidmi a lidskými rodinami navzájem a také hluboký mír v lidském srdci – šalom je vděčná radost z uzdravení, z odpuštění, a spasení které dává Kristus.

Pokoj, který dává Bůh nás vysvobozuje od tlaku hledání odpočinku a uspokojení někde jinde. V Něm skutečně můžeme prožívat pokoj mysli a naše duše najdou klid, protože víme, že v tom Boha nikdo nemůže trumfnout.

Kristus řekl svým učedníkům: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“ Jan 14:27.

Takový pokoj je vzácný poklad, který může dát jen Bůh.

Ospravedlnění - Sk13:39 „Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří.“

Co je ospravedlnění? Ospravedlnění je skutek, který dal do pořádku vztah mezi námi a Bohem.

Pavel často používá výraz ,,ospravedlnit", který znamená zbavit viny nebo prohlásit za spravedlivého

(tj. nevinného, bez úhony před zákonem). Jedná se v podstatě o právnický termín. Značí změnu

právního statutu. 2 K 5,21 vyjmenovává několik důležitých faktorů, souvisejících s Kristovou smrtí:

On (Bůh)... toho (Krista) ..., učinil hříchem kvůli nám (zástupná oběť nebo: oběť za hřích), abychom

se my v něm stali Boží spravedlností (tj. jsme s Bohem za dobře – jsme ospravedlněni, náš vztah s

Bohem je v pořádku).

Boží přízeň si nezískáme na základě našich skutků, ani zásluh, ani jiných způsobů.

Boží přízeň je dílo kříže Ježíše Krista. Neexistoval žádný jiný způsob, jak zaplatit nekonečnou cenu za hřích.

Bůh si nemůže hříchu nevšímat a ani smířit člověka se sebou bez krevní oběti svého jediného Syna:

Nekonečná osoba (Ježíš, Boží Syn) musela zaplatit nekonečnou cenu (prolití krve, která měla

nekonečnou hodnotu) za nekonečné následky lidského hříchu (člověk je stvořen k Božímu obrazu).

Kříž nám zjevuje, že Mesiáš je jediným zástupcem, kterého místo nás Bůh přijme.

2 Kor 5:21 „Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.“

Naděje - „Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu.“ Kol 1:27

Nevěřící člověk vidí jen beznadějný konec života. Křesťan však vidí naději bez konce. Naší nadějí není štěstí, rovnající se tomu, když někdo vyhraje v loterii. Ne, je to důvěra, že Bůh udělá to, co řekl. Naše naděje není slepý optimismus, není laciné přání nebo ctižádostivé sny. Naše naděje v Kristu je zakotvená v nebesích (Kol 1,5) a proto může být tím pevným bodem našeho života. Je to opravdu pevná kotva (Židům 6:19), bezpečná a pevná která drží naší loďku i v bouřlivých vodách dnešního světa. Naše naděje je, pevná jistota, že jednou budeme tam kde je Kristus(Jan 14:3).

Bůh, který zvítězil nad smrtí, peklem i satanem, se stal zdrojem naší naděje (Ř 15:13). Proto naše naděje je neotřesitelná, živá a věčná. Naděje není odpovědí na všechna naše proč, ale dává nám dost světla a síly k tomu, abychom putovali údolím stínů smrti plni důvěry a odvahy. „V tomto životě nemáme jinou pozitivní hodnotu než naději na věčný život. „ Blaise Pascal

„Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný“ (Židům 10:23).

- N. Lica - 3/2015