Jan 13:35 „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."
Láskyplné vztahy jsou srdcem zdravého sboru. Podle toho se pozná, že patříme Kristu. Praktické projevování lásky buduje opravdovou křesťanskou společnost a přivádí další lidi do Božího království. A protože sbor je o vztazích především, vztahy které spolu vytváříme v církvi jsou klíčově pro další rozvoj.
Ovzduší nějakého společenství, ač vypadá na první pohled neviditelné, jako vzduch, je velmi konkrétní, když se snažíme o rozbor. Církev dnes nutně potřebuje duchovní obnovu a konkrétně obnovu ovzduší. Jak takové obnovené ovzduší vypadá nám říká apoštol Petr: 1P 3:8-9. „Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní, neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.“
Všichni buďte plní bratrské lásky. To je imperativ (rozkazovací způsob) který nám připomíná, že jako křesťané jsme jako nádoby, které jsou naplněné nějakým obsahem, který druzí ochutnají. Pán tuto plnost vyjádřil slovy: Mt 12:34: „Čím srdce přetéká, to ústa mluví.“ Čím přetékáme jako jednotlivci ve sboru = ovzduší, které vytváříme. Ano my vytváříme ovzduší svými slovy, postoji, reakcemi, cítěním a chováním.
Ovzduší, které si přeje Pán v jeho církvi je: ovzduší plné bratrské lásky.
Uvědomme si, že patříme do Boží rodiny.
Bratrská láska nám připomíná, že patříme do rodiny Boží, kterou založil Kristus. V této rodině pravidlo chování mezi jejími členy je láska. Jsme bratři a sestry v Kristu. Všichni milujeme stejného Pána, který nás spojuje. Uvědomme si, že Bůh miluje každého z nás i přes naše rozdíly, které mezi námi jsou. Láska, která má být mezi námi není světská, ani klubová, ale bratrská. Lidé potřebují lásku. Obzvlášť, když si ji nezaslouží.
1 Janův 3:14 „My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.“
Známka nového života v nás je, že milujeme své bratry a sestry. Mít bratrskou lásku je příkaz, ale i důkaz, že jsme něco prožili s Bohem. A ostatní to vidí – my milujeme! Církev netvoří lidé, kteří jsou lepší než ostatní. Tvoří ji lidé, kteří touží být lepšími, než jsou, a vědí, že díky Boží milosti k tomu mohou dospět. Toužíme být lepšími než jsme? Pokud ano, tak jsme na správném místě v Boží rodině. Tady Bůh chce, abychom se naučili milovat druhé, a druzí se učí milovat nás. Je to vzájemné. Každý z nás někdy nejsme k milování – děláme chyby, říkáme slova, která zraňují, naše povaha se někdy projevuje více než ovoce Ducha svatého, máme sobecké postoje a přiznejme si, že pýcha nám brání v lásce a pochopení druhého. Nejsme dokonalí, i když milujeme dokonalého Boha a máme dokonalého nebeského Otce.
Bůh nás pozval do své rodiny, abychom rostli ve víře, v charakteru a do Kristovy podoby, a také abychom se učili. Ano, sbor je místo, kde se učíme jeden předmět. Učíme se milovat svého bratra a sestru a svého Boha. Právě o tom je křesťanství. Církev je Boží škola, kde se učíme milovat Boha a druhé.
Jan 13, 35Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“
- Nick Lica