Izrael je skutečně Boží vyvolený národ, ale oni zkazili význam tohoto „vyvolení“, který Bůh měl v úmyslu. Oddělení od zla, modloslužby, zločinů a hříchů ostatních národů, neznamenalo v Božím záměru, nenávist vůči pohanům, ani nadřazenost a pýchu. Vyvolení neznamená odsouzení ostatních národů, nenávist a nadřazenost. Světlo neexistuje samo pro sebe, ale pro užitek druhých. Čím si Izrael zasloužil Boží vyvolení? Ničím! Kolikrát Bůh je chtěl zničit a začít s někým jiným od začátku. Totéž se můžeme ptát sebe: čim jsme si zasloužili my že nás Bůh vyvolil? A zjistíme že moc nemáme co odpovědět než jedno slovo: milost. Je to milost, na které si nemůžeme udělat patent a přivlastnit si to.
O Letnicích Pán Bůh začal konkrétně rozbíjet a bořit tyto pyšné a nebiblické představy Židů ohledně ostatních národů, že vylil svého Ducha právě na ty opovržené – na pohany, kteří uvěřili. „všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,“ 2:4-5 Židé z celého světa měli o Letnicích zastoupení, protože to, co se tam stalo mělo brzy mít mezinárodní ohlas. Duch svatý byl dán Božímu lidu –církvi, která je od Letnic mezinárodní.
Proto vznikalo v počátku církve tolik nedorozumění –zda noví křesťané se obrátili také k judaismu?, spadají pod zákon? Jsou součástí Izraele nebo církve? Tak vznikalo mezi nově obracenými lidmi a pravověrnými židy něco jako Berlínská zeď. Apoštol Pavel zničil tuto zeď studu vybaven teologickými děli a mluvící nejprve skrze Ducha jazyky těm, kteří jsou na druhé straně zdi a potom je učil, že Kristus přináší mír pro ty, kteří jsou na obou stranách této zdi.
Efezským 2:14 V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil 15 zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír.
16 Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. 17 Přišel a zvěstoval mír, mír vám, kteří jste dalecí, i těm, kteří jsou blízcí.18 A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem.